Článek
Obnoven byl nejen zámek, ale celý areál
Obnova se týká nejen samotného zámku, ale i krajinného areálu. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který se slavnostního zpřístupnění zúčastnil, „zámek prošel náročnou obnovou, díky níž se nejenom výrazně zlepšil jeho technický stav; jsem si jist, že se zvýší návštěvnost i atraktivita celého regionu; areál zámku má velký potenciál, který nabízí veřejnosti celou řadu zajímavých exponátů a zážitků”.
Slatiňany patří pod správu Národního památkového ústavu. Obnova zahrnula fasádu, okna a dveře zámecké budovy, místnosti v přízemí východního křídla pro víceúčelové využití, prvky zahradní architektury či venkovní lodžie, která byla zbouraná v 50. letech minulého století a nyní podle dochované fotodokumentace rekonstruována.
Obnoveno bylo rovněž dětské hospodářství – unikátní soubor roubenek určených pro výchovu a vzdělávání šlechtických dětí. V rámci revitalizace zámeckého parku bylo vysazeno 300 stromů, navrácena původní zničená historická kompozice a obnoven jižní parter se záhony.
Zlatá doba Auerspergů
Zámek má velmi starou historii, z původní gotické tvrze byl přestavěn nejprve renesančně, poté barokně. Slatiňany nejvíce prosperovaly za Auerspergů v letech 1746–1942. Tato knížecí rodina je vlastnila po pět generací.
Byly místem vhodným k odpočinku a šlechtickým kratochvílím, zejména spojených s koňmi, ať to byl lov či později dostihy. Slatiňanský zámek vedle městských paláců, reprezentativního zámku ve Žlebech či statků v Rakousku nebo Itálii, plnil funkci venkovského rodinného a loveckého sídla.
Zabaveno státem
Když Auerspergové vymřeli, zdědil sídlo Karel Trauttmansdorff. Na základě tzv. Benešových dekretů byl majetek v roce 1945 zabaven, Trauttmasdorffové se vystěhovali do Rakouska.
Po mnoha tahanicích nakonec byly Slatiňany otevřeny jako hipologické muzeum, veřejnosti málo propagované, spíše na okraji zájmu. Toho se jim snad nyní dostane vrchovatě, rozhodně mají co nabídnout.
Zámecký park