Článek
Pak poutníci zamířili do Istanbulu, kde u chrámu Hagia Sofia zahájil vlastní pěší putování na Velehrad v délce 1800 km. Jdou ve stopách obou světců, kteří nám v roce 863 přinesli víru, překlady Písma a položili základy našeho písemnictví a státnosti.
Poutníci si předávají schránky s prstí jako symbol předávání víry. Pěší pouť je organizována jako štafeta, kde se pravidelně střídají tři skupiny poutníků. Každý den poutníci společně urazí od místa zahájení denního pochodu 75 až 80 km. Akceptují nepohodlí, spí v doprovodném vozidle nebo ve stanech, stravují se z vlastních zásob, hygiena se odbývá na čerpacích stanicích, u potoků a řek…
Poutníci již prošli severním Tureckem do 250 km vzdáleného města Edirne na turecko–bulharských hranicích. Údolím řeky Marice soutěskami pohoří Rodopy sestoupili do bulharských nížin až k Plovdivu. Pak pokračovali do Sofie, kde navštívili chrám sv. Sedmipočetníků, chrám Alexandra Něvského i starobylý monastýr sv. Nikolaje zázračného ze 13. století.
Po cestě navštívili další monastýry – Bačkovský (druhý největší v Bulharsku se starobylou Ikonou Panny Marie) a největší bulharský klášter Rilský. Byli překvapeni novou monumentální sochou Panny Marie, která se tyčí nad městem Haškovo a je největší sochou Panny Marie na světě.
Údolí řeky Nišavy dovedlo poutníky přes soutěsky pohoří Balkán až do Srbska. Prošli městem Niš, kde navštívili vykopávky paláce římského císaře Konstantina Velikého, který se v Niši narodil. Pak doputovali údolím řeky Jižní Moravy až k Bělehradu. Tam u obce Staro Selo první část pěšího putování ukončili. Celou trasu v délce 904,3 km prošli v ose starořímské cesty Via militaris, postavené Římany již v 1. století n. l.
V neděli 12. května navštívili naše krajany žijící již 200 let na hranicích rumunského Banátu v obci Bela Cerkva, Kruščici a nejstarší českou vesnici v Srbsku – Česko Selo. Po té se poutníci vrátili domů.
Nyní se připravují na pokračování putování, které zahájí v pátek 14. června návratem do Srbska na místo, kde ukončili první část. Trasa je zavede do starobylého centra Pannonie Sirmium a současně i sídla panonského arcibiskupství sv. Metoděje (dnes Sremská Mitrovica).
Po překročení hranic do Maďarska povedou jejich kroky do Blatnohradu (dnešní Zalavár), kdysi sídla Velkomoravského knížete Pribiny a jeho syna Kocela. Tam pobývali naši věrozvěsti půl roku na své cestě do Říma. Na místě si prohlédnou archeologické nálezy podobného rozsahu jako na Moravě ve Starém Městě, Sadech u Uherského Hradiště. Po projití Maďarskem od jihu k severu budou poutníci pokračovat přes Slovensko na Moravu.
Do cíle své pouti - na Velehrad, chtějí dorazit v den Národní pouti při příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje a vyvrcholení oslav tohoto významného cyrilometodějského jubilea. Předají tam přinesenou prsť z rodiště obou slovanských bratří. Chtějí tak přispět k oslavě letošního výročí 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.
