Hlavní obsah

Roupovská kuchyně a další zbytky hradů zvou na návštěvu Přešticka

12. 5. 2014, 16:12
Novinky, Vratislav Konečný

Nevelká zřícenina hradu Roupova u Přeštic je příkladem, že i menší objekt může mít své kouzlo. Dominantní je osmiboký komín kuchyně, patřící k nejzachovalejším ve střední Evropě. Protože stojí na soukromém pozemku, je dobré se zeptat majitelů, zda dovolí prohlídku. Nevím, že by někoho odmítli.

Foto: Vratislav Konečný

Sopouch roupovské kuchyně

Článek

Zakladatelem byl Držka

Držka z Roupova nechal roku 1250 vystavět hrad, o třicet let později ho potomek s dalším krásným jménem Něpr přestavěl. Roupovští se dali k husitům, jejich majetek tak zůstal nedotčen.

Ke hradu se jde od staré barokní sýpky, podle hradeb, z renesanční stavby moc nezbylo, přestože ve třicetileté válce usilovali Švédové o její dobytí. Když nepadl hrad, vypálili aspoň ves.

V roce 1607 jsou jako vlastníci zmiňováni páni z Klenové, o sto let později Jan Jiří z Hauben. Zříceninou je nazván již v roce 1817, přesto že se z něj moc nezachovalo, stojí za návštěvu.

Auto můžete nechat v obci, vlak je vzdálen přibližně 5 kilometrů v Borovech.

Dvojitá skála

Nad Radkovicemi, na buližníkovém vrchu, najdeme zbytky dvojhradu Skála. Postavili ho na dvou skalních výstupcích, mnoho se z něj také nedochovalo. Dolní hrad na nižší skále sloužil jako hospodářství, horní jako pevnost. Palacký se domníval, že zde sídlil kníže Soběslav.

Zajímavý je tím, že při jeho obléhání bylo vojskem Václava IV. poprvé použito obléhací dělo bombarda (1399) – zbraň, do té doby neznámá. Pevnost patřila Rýzmberkům, ti měli s Václavem permanentní konflikty. Dobývání proběhlo několikrát v letech 1399-1413.

Při třetím obléhání, v roce 1413, vojsku přečetli první vojenský řád v českých zemích. Ježto ze Skály byly podnikány loupeživé nájezdy po okolí, roku 1441 královská moc Skálu opět dobývala. Hrad vypálili, posádku pověsili. Znovu ho opravili, ale pak již pustl. V 17. století ho nechal Ferdinand III. zbořit, aby neposkytoval útočiště lapkům.

Skálu najdete jihozápadně od Přeštic. Cesta po červené z Radkovic  je dlouhá zhruba kilometr. Převýšení asi sto metrů.

Jiřík se tu dohodl s katolíky na míru

Posledním hradem je Vlčtejn (Vildštejn), ležící na spojnici z Plzně do Nepomuku. Parkovat se dá pod hradem.

Jde o romantickou ruinu, u jejího vzniku stáli Rožmberkové, kteří postavili místo dřevěného hrádku kamenné sídlo. Za husitských válek sehrál důležitou úlohu, Jiří z Poděbrad tu s katolickou Jednotou strakonickou podepsali mírovou Vlčtejnskou smlouvu.

Na mohutné skále uvidíte zbytky paláce a část obvodové zdi. Před Bílou horou tu pobýval i jeden z popravených stavů – Kryštof Hrant z Polžic a Bezdružic. V 17. století už hradům odzvonilo, postupně se i Vlčtejn měnil v ruinu. V roce 1822 se pokoušeli ho zachovat v duchu romantismu, bez většího úspěchu. Kámen z hradu použili při stavbě silnice.

Zastavte se v Přešticích. Mají tu dobře vedené muzeum Dům historie Přešticka, nádherný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, narodil se zde prvorepublikový finančník J. Preiss, stavitel a mecenáš J. Hlávka, má tu hrobku, a J. J. Ryba, autor České mše vánoční.

Kdo by neznal naše vepře boubelaté z Černých baronů? Přeštická prasata jsou vyhlášena, nedaleko kostela najdete jejich pomník

Reklama

Výběr článků