Hlavní obsah

Ropná havárie v jižní Africe umožnila tučňákům kolonizovat pobřeží

Novinky, Jan Šťovíček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Promítání a vyprávění o zvířatech, historii, současnosti a přírodě Jihoafrické republiky pořádá 26. dubna od 18 hodin CK Adventura ve své klubovně v Praze 10, Voroněžská ulice 20. Vstup zdarma.

Foto: CK Adventura

Vraky čínských lodí nejsou u pobřeží Jihoafrické republiky vzácností.

Článek

Tučňák s brýlemi

Na celém africkém kontinentu žije všehovšudy jeden druh tučňáka, asi 40 cm velký tučňák, který naopak nežije nikde jinde. Velikostí je snadno zaměnitelný s Humboldtovým tučňákem z Nového Zélandu nebo některými jihoamerickými druhy.

Africký tučňák, jak se jmenuje v originále, se pozná podle výrazné půlkruhové kresby okolo očí, připomínající červené brýlové obroučky. Česká zoologická terminologie mu proto přisoudila jméno "brýlový".

Ztracený tanker

V červnu 1994 ztroskotal nedaleko Kapského města čínský ropný tanker Apollo Sea. Všech 36 členů posádky šlo i s lodí ke dnu tak rychle, že nikdo ani nestihl vyslat nouzový signál.

O několik dní později se začali u pobřeží objevovat ropou pokrytí tučňáci. Zpočátku se spekulovalo, že ropa unikla ze staršího vraku Castillo de Bellver, potopeného v srpnu 1983. Teprve po několika dnech byly nalezeny pozůstatky Apollo Sea u ostrova Dassen, chovného území tučňáka brýlového.

Autokarem na výlet

Ropou bylo zasaženo asi 10 000 ptáků. Stovky dobrovolníků ihned zahájily práci na jejich záchranu. Znamenalo to odchytit co nejvíce zasažených ptáků a jednoho každého zvlášť ručně vydrhnout.

Co však se zachráněnými ptáky, kteří se nemohli vrátit do svého kontaminovaného domova? Jak už to bývá, nejlepší řešení bývá to nejjednodušší. Zachráněné tučňáky, kterých nakonec bylo asi 5000, tedy polovina, naložili do kádí a na nákladních vozech je odvezli do Port Elizabeth, města vzdáleného 800 km na východ. A tam je - vypustili do moře. Tučňáci se vydali mořem na cestu domů a postarají se při tom sami o sebe. Lidé mezitím získají čas na dekontaminaci ostrova Dassen.

Všude dobře, tak co doma?

Asi po devíti měsících se tučňáci na svůj vyčištěný ostrov skutečně začali vracet. Zdaleka však nedorazili všichni. Někteří padli za oběť svým největším nepřátelům, lachtanům. Jiní při dlouhé cestě domů došli k závěru, že snad není nutné trmácet se až na ostrov Dassen, když je všude na jihoafrickém pobřeží spousta jiných míst, kde může tučňák v klidu bydlet a snášet vejce.

Jedna z takových nových kolonií, kterou založili naši naftoví tučňáci z Dassen Island, vznikla v Bettys Bay, malé vesničce asi dvě hodiny autem od Kapského města směrem ke Střelkovému mysu. Dnes jsou tučňáci za plotem, aby se neopakoval ničivý útok leoparda, který roztrhal přes šedesát ptáků. On takový tučňák nemá lehký život...

Mechanický tučňák

Kolonie v Bettys Bay snižuje zatížení národního parku Boulders nedaleko Simmonds Townu, který patří k zastávkám všech turistů mířících na mys Dobré naděje. Kdo se chce vyhnout přeplněnému Boulders a míří dál na východ k velrybí líhni u města Hermanus a dál ke Střelkovému mysu, má alternativu v poklidné atmosféře Bettys Bay.

Vstupné je tu výrazně levnější, prostředí přirozenější a u vchodu do tučňáčí kolonie stojí v nadživotní velikosti skulptura tučňáka, složená ze sesbíraného šíleně rezavého kovového odpadu. Upřímně řečeno, potřeboval by pořádně promazat, ale místní tučňáci nemají s olejem dobré zkušenosti.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám