Hlavní obsah

Rekonstrukce vraždy zlínského ševce

Novinky, Rudolf Karlík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ve vánočním čase, 29. prosince roku 1867 se stala vražda, která měla zásadní vliv na pozdější nebývalý rozvoj Zlína. Po 150 letech proběhne symbolická rekonstrukce na místě tohoto činu. Zazní i kramářská píseň v podání místní kapely Hostband.

Foto: Rudolf Karlík

Památník na místě činu

Článek

Ve Zlíně žil v té době švec František Bartoš, měl ušitých několik párů vysokých bot, které by rád prodal, ale nedařilo se mu. Dal se s ním do řeči Josef Brázdil z Mysločovic, který mu navrhl, aby s ním šel přes Hostišovou do Mysločovic, tamní Hanáci si prý jeho boty určitě koupí.

Vzali každý několik párů bot a vydali se na cestu. Když se blížili k Hostišové lesním údolím zvaným Jamíky, míjeli hromady metrových polen. Brázdil si jedno poleno přehodil přes rameno a když se ho Bartoš ptal na co ho bere, řekl že poleno habrové bude dobré jako cep na mlácení obilí.

Pokračovali v cestě a v tom Brázdil zezadu několikrát udeřil Bartoše polenem do hlavy, až klesl mrtvý k zemi. Potom jej přikryl větvemi, sebral všechny boty a pokračoval v cestě na Hostišovou. Tam se pokusil část lupu prodat a v podvečer došel až domů do Mysločovic.

V tu dobu šel stejnou cestou ze Zlína do služby na Hostišovou pacholek Vitásek. Na sněhu uviděl krev a v nedaleké jámě pod větvemi našel i mrtvé Bartošovo tělo. Rychle běžel na Hostišovou a s pomocí několika chlapů donesli nebožtíka na krátkém žebři do vsi.

Z vraždy byl hned podezřelý Josef Brázdil a tak se několik mužů za ním vydalo do Mysločovic a několik jich šlo čin nahlásit zlínskému purkmistrovi. Brázdil se před nimi pokusil utéct, ale zadrželi ho a po chvíli se i přiznal.

Při pohřbu Bartoše musel jít před jeho rakví a na rameni nést vražedné poleno. Byl odsouzený k dvaceti letům žaláře. Vdova Anna Bartošová se po dvou letech znovu vdala za zlínského obuvníka Antonína Baťu a 3. dubna roku 1876 se jim narodil syn Tomáš Baťa, zakladatel budoucího obuvnického impéria.

František Bartoš tak tedy svou obětí nepřímo přispěl k obrovskému rozmachu Zlína a firmy Baťa po celém světě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám