Článek
Od konce devadesátých let jste členkou Sdružení a dnes Spolku přátel výtvarného umění Kroměřížska, který už má něco za sebou. Takže jde o tradiční prezentaci?
Je to tak. Mou výstavou Zastrouhni si tužku zahajujeme další ročník již tradičních autorských výstav v Radničním sklípku v Kroměříži, které se uskutečňují pravidelně jednou za dva měsíce. Vernisáže výstav s hudební vizitkou Jazzclubu Kroměříž se staly místem příjemného setkávání nejen členů Spolku přátel výtvarného umění Kroměřížska, ale i dalších přátel a občanů města, kteří svou přítomnosti činnost SPVUK podporují.
Jaké výtvarné technice se věnujete?
Věnuji se především kresbě a malbě, i když moje profese učitelky výtvarné výchovy účast na našich letních výtvarných setkáních, víkendových dílnách či činnost v Ateliéru pro veřejnost, mne přivedly k různým technikám a materiálům.
Tentokrát se v interiéru Radničního sklípku představím s kresbami. Část prací vznikla jako cyklus inspirovaný poezií Květy Pokorné, některé při zmíněných letních setkáních a plenérech, některé jsou volná tvorba. Několik prací je věnováno ilustraci a básničkám pro děti, což odráží i to, že jsem čtyřnásobná babička.
Na co ještě se mohou těšit návštěvníci vaší výstavy? Bude i nějaký bonus, přesah?
Posláním výstavy není prezentace nějaké umělecké činnosti, ale tentokrát se budu snažit spíš návštěvníky potěšit tou nejzákladnější technikou, jakou je kresba a tužka. Takže zastrouhněte si tužku, vezměte bílý papír, dívejte se kolem sebe a pak tvořte... A bude-li ta tužka žlutá, tak tu hrušku určitě zvládnete i vy...