Článek
Slavnostní zahájení projektu se uskutečnilo v březnu v Černínském paláci v Praze. Hlavní akcí roku se stala výstava na zámku v Jindřichově Hradci s názvem Dokonalý diplomat a podtitulem Černínové - vyslanci, cestovatelé, sběratelé. Téměř 400 předmětů na ploše přes 570 metrů čtverečních dokumentuje diplomatické a s tím související cestovatelské i sběratelské aktivity rodu Černínů.
V letošním roce byl projekt poprvé v historii prezentován i v zahraničí. Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a zahraničními paměťovými institucemi se uskutečnily výstavy a konference v Belgii, Itálii, Rakousku a Německu, ve Španělsku a Vatikánu, na konci roku pak bude i v Japonsku.
Výstava v Římě představí šlechtu českých zemí v diplomatických službách při Svatém stolci a Suverénním řádu maltézských rytířů
Národní památkový ústav ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky při Svatém stolci a Suverénním řádem maltézských rytířů představí 22. listopadu v Římě panelovou výstavu a kolokvium o významných šlechticích, kteří působili v diplomatických službách u papežského stolce a v Suverénním řádu maltézských rytířů. Výstava se poté přesune do Papežské koleje Nepomucenum, kde bude až do 14. prosince.
„Smyslem této zahraniční aktivity je nejen připomenout a prezentovat evropský význam památek na šlechtické diplomaty českých zemí, zachovaných ve fondech hradů a zámků Národního památkového ústavu, ale také zdůraznit význam tohoto dědictví pro evropské i světové dějiny a v neposlední řadě navázat jeho prostřednictvím spolupráci s evropskými paměťovými institucemi za účelem výzkumu, prezentace a dalšího využití historického dědictví,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Panelová výstava přiblíží římskému publiku příběhy císařských vyslanců z českých zemí v Římě, historii diplomatických vztahů mezi Rakouským císařstvím, potažmo Rakousko-Uherskem, a Vatikánem, nebo průběh papežských audiencí. Pozornost bude věnována poslednímu rakousko-uherskému diplomatovi u Svatého stolce princi Johannu Schönburg-Hartensteinovi, majiteli jihočeského vodního zámku Červená Lhota. Samostatná část se zaměří na diplomatickou činnost velkopřevorů Českého velkopřevorství řádu maltézských rytířů od 17. do 20. století.
„Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a Maltě, jak zní od roku 1834 oficiální jeho název, byl vedle aktivit charitativního a hospitálního charakteru i významným prostředím formálních i neformálních diplomatických vztahů. Aristokraté z řad jeho členů se zapojovali do válečných a námořních akcí na obranu křesťanství, byli řádem i panovníky pověřováni diplomatickými misemi a službami,” upřesnila spoluautorka výstavy a kurátorka Národního památkového ústavu Eva Lukášová.
„České velkopřevorství stálo u zrodu moderní sanitní záchranné péče, zřízení lazaretů pro zraněné vojáky a provoz sanitních vlaků, které se uplatnily v letech 1875-1918,” doplnila Lukášová.