Článek
Nakoupíte v nich v podstatě vše, co běžně potřebujete, ale jejich limitem je krátká otvírací doba, což může být pro lidi dojíždějící za prací pádným argumentem, aby raději zaskočili do supermarketu ve městě.
Situace se ale mění ve chvíli, kdy místní obchod přejde do plně automatického či hybridního režimu, což znamená, že pár hodin denně funguje jako klasický obchod s prodavačkami, zbytek doby pak mohou zákazníci nakupovat sami poté, co si stáhnou do chytrého telefonu aplikaci umožňující jim vstup do prodejny.
„Ukazuje se, že původně raritní a kuriózní automatizované řešení ve vybraných obcích může být i plošným řešením obchodní obslužnosti na venkově,“ uvedl Zdeněk Šilhan z Ústavu regionálního rozvoje Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity.
Ve Skalici už si zvykli
„Zároveň z výsledků dosavadních výzkumů vyplývá, že uzavírání obchodů v nejmenších obcích pokračuje a pro řadu skupin obyvatel to je problém, což si lidé ve městech často neumí představit,“ vysvětlil.
Právě hybridní režim, kdy část dne funguje obchod klasicky, se už na mnoha venkovských místech ujal. „Tento přístup umožňuje čelit jedné z hlavních námitek proti automatizovaným prodejnám, že kazí společenský život v obci a že senioři si nezvyknou na nové technologie. Prodavačka stejně v obchodě musí být i při automatizovaném režimu, protože se musí o obchody a zásoby někdo starat,“ přiblížil Šilhan.
Takový systém funguje například ve Skalici nad Svitavou na Blanensku, kde si nákupy bez prodavaček zvykli využívat nejen místní, ale i třeba lidé, kteří využívají místní frekventované nádraží. Plně automatizované prodejny se zas osvědčily ve městech nebo turisticky atraktivních lokalitách, jako je třeba jihomoravská Lednice.
Nakupování s umělou inteligencí
Výzkum brněnských vědců přitom směřuje zejména na obce do tisíce obyvatel. „Zde automatizovaná prodejna pomáhá udržet obchod ekonomicky životaschopný – snižuje náklady, zvyšuje tržby díky lepšímu zákaznickému zážitku, např. hezčímu modernímu vzhledu prodejny a širší otevírací době,“ vysvětlil Šilhan.
„Největší význam z hlediska obchodní obslužnosti venkova má tam, kde tradiční obchod je na hraně provozní udržitelnosti nebo už byl zavřen. Naopak menší smysl má v obcích, kde dlouhodobě žádný obchod není a lidé jsou už zvyklí dojíždět, nebo v obcích s jedním nebo více prosperujícími obchody, kde je konkurence silná,“ uvedl výzkumník.
Budoucnost nakupování na venkově v Česku lze podle vědců předpovídat na základě vývoje v evropských zemích na západ od nás, což sebou zřejmě ponese uzavírání tradičních obchodů a jejich nahrazování právě automatickým či hybridním modelem.
„Stagnovat bude rozšiřování supermarketů, kvůli kterým malé obchody na venkově často zavírají. Zkušenosti z Německa a Francie ukazují, že existuje bod, kdy už další supermarkety nevznikají, nebo se dokonce některé uzavírají. Do nakupování bude více vstupovat umělá inteligence, např. automatizované rozpoznávání zboží bez čárového kódu u pokladny, jednodušší skenování zboží pouhým umístěním na pokladnu a přizpůsobování cen přes digitální cenovky podle času, kdy se nakupuje,“ dodal Šilhan.
