Hlavní obsah

Přes deštivou Bučinu převáděl lidi Král Šumavy Kilián

Novinky, Vratislav Konečný

V restauraci Borovka v Borových Ladech, kde nabízejí jako specialitu pralinkové knedlíky, visí na stěně několik černobílých fotek. Jsou na nich obce Bučina a Knížecí Pláně, nejvýše položené osady Šumavy, které zlikvidovali, jako mnoho jiných, agilní zástupci socialismu.

Foto: Vratislav Konečný

Byla nebyla jedna Bučina

Článek

Vypadají romanticky, ale život v nejdeštivější části pohoří byl všechno možné jen ne romantika, tu prožívali pouze lufťáci, kteří se přijížděli z měst na dovolenou.

Na Bučinu, k hotelu Alpská vyhlídka, se chodí či jezdí převážně z české strany od Kvildy, v sezóně se můžete svézt cyklobusem. Vydejme se na kopec z opačného směru, od bavorského Finsterau. Tady zase jezdí kvůli ekologii elektrobus. 

Skanzen Bavorska

Do městečka se dostanete od hraničního přechodu ve Strážném, na kole je to docela slušné stoupání, ale autem je to rychlejší. Na konci Finsterau stojí skanzen, 20 domů vypadá idylicky, ale život v nadmořské výšce 1000 metrů byl hodně tvrdý. Přenesli sem domy z celého Bavorska, nejvíce táhne kovárna a hospoda.

Od obce se už silnice moc nezvedá, asfaltka vede až ke státní hranici, hřeben s uschlými stromy působí hodně ponuře, v dešti nebo mlze to je asi hororová scéna. Ale sluncem zalité prostranství pod nejvýše položeným, bedekry to tvrdí, šumavským hotelem Alpská vyhlídka, postaveném v horském stylu, vábí k zastavení.

Německá přesila nevadila

Terasa před restaurací láká ke spočinutí a nějakému občerstvení. Tradiční káva a štrúdl to jistí. Bučina, Buchwald, tu stála ještě před 68 lety. Založena byla v 18. století. Válka vše zničila, hlavně mezilidské vztahy, a to tu žili jen 4 Češi a 350 Němců. Zblbnul je kníratý Rakušan, který se prohlašoval za vůdce všech Němců.

V obci stály dva hotely, škola, postavené v roce 1937, záložna a další. Po válce zbylo 58 obyvatel, ti se museli vystěhovat, pohraničí obsadili přesídlenci, pak se hranice zadrátovaly a usazovalo se víc ve vnitrozemí.

Z bývalé Pešlovy chaty se po rekonstrukci stala Alpská vyhlídka, dobře tu vaří, je tu naprostý klid, jste jako by na konci světa. Při dobrém výhledu, a těch je na podzim dost, zahlédnete i Dachstein.

Zadrátovaná hranice

Bučina sloužila v padesátých letech jako převaděčský kanál, lidi tudy vodil i král Šumavy Kilián. Převaděči mají pod Kvildou malý památníček. Jak vypadala státní hranice, uvidíte v areálu hotelu, nad signální stěnou z ostnatého drátu se tyčí strážní věž. Že pohraničníci brali svou práci hodně natvrdo je patrné z fotek na panelech, hodně lidí tu skončilo život.

O pár kilometrů dál, za čarou, stávaly Knížecí Pláně, velký kříž je mementem jejich dožití.

Válka zničila tisíce obcí po celé Evropě, mír zničil desítky dalších v tehdy lidově demokratickém Československu. Kousek přes les, pod Černou horou, pramení Teplá Vltava, řeka opěvovaná, velebená, jejíž prameny byla po léta skryty.

Bučina je nejdeštivějším místem Šumavy, ale letos ani tady pořádně nepršelo. Na bavorské straně najdete téměř v každé obci sklárnu. Skleněná stezka je tu pověstná, táhne se až k Železné Rudě, najdete tu nádherná díla.

Reklama

Výběr článků

Načítám