Článek
Hvězdou se stala Laďka Kozderková až na scéně Hudebního divadla v Karlíně, kam nastoupila v roce 1973. Právě na této scéně se dočkala řady krásných postav, například titulní role ve světovém muzikálu Hello, Dolly!, která se stala její životní. Její výkon ocenila dokonce i samotná Barbra Streisand, která v Praze tehdy točila film Yentl a do karlínského divadla se vypravila.
Vedle kariéry muzikálové herečky si postupně vybudovala i pozici filmové a televizní herečky. Na plátně debutovala v menší roli rozmarné řeznice Alžběty ve filmu Řeknem si to příští léto (1977), ale hned v dalším filmu Karli Kachyni Čekání na déšť (1978) představovala matku hlavní hrdinky.
Hlavní ženskou roli měla v bláznivé hudební komedii Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979), poté se objevila v hudební komedii Trhák (1980), dětském snímku Sonáta pro Zrzku (1980), komediích Křtiny (1981) a Když rozvod, tak rozvod (1982) nebo v retro filmu Fešák Hubert (1984). Její poslední filmovou rolí byla odložená milenka Vlasta v tragikomedii Víta Olmera Jako jed (1985).
Laďka Kozderková pocházela z Brna, kde se 28. června 1949 narodila v rodině významného hudebního skladatele Ladislava Kozderky – a byl to on, kdo ji ve zpívání odmalička podporoval. Už jako jedenáctiletá točila v rozhlase a vyhrávala různé pěvecké soutěže, zabývala se hudbou i na konzervatoři. Když pak měla pokračovat na JAMU, dala přednost angažmá v pražském divadle Rokoko, kde si na rozhraní 60. a 70. let začínala budovat kariéru. Tam také poznala svého druhého manžela, herce Vlastimila Bedrnu.
Poprvé se provdala za trumpetistu Richarda Kubernáta. Manželství, z něhož vzešla dcera Lada, ale nemělo dlouhého trvání. Kubernát byl závislý na alkoholu, což nehodlala snášet. Povedlo se až druhé manželství s Vlastimilem Bedrnou, s nímž měla dceru Vlastu.
Laďka Kozderková měla záviděníhodný hlas, ale také šarm a šmrnc, všechny tyto atributy uplatnila v operetě a muzikálu. Ještě předtím, to byla ještě v Rokoku, natáčela popové písničky a soutěžila na festivalech typu Bratislavská lyra nebo Děčínská kotva. Objevila se také v oblíbeném televizním seriálu Píseň pro Rudolfa III. (1968).
Později se stala vyhledávanou komediální herečkou v televizi, což dokumentují tituly jako Velká sázka o malé pivo (1981), Návštěvníci (1983), Šéfe, vrať se (1984), Plaváček (1986) nebo Vlak do dětství a naděje (1986). Zářila v zábavných pořadech, kde zpívala a často hrála v humorných scénkách. Nezapomenutelnou je zvláště ta, která je známá pod názvem Techtle mechtle a kterou sehrála s Jiřím Lírem.
Zákeřná nemoc udeřila v době, kdy byla na vrcholu, kdy přicházely další zajímavé filmové nabídky a kdy točila své první profilové album (vyšlo pak pod názvem Já už vím). Delší dobu se s nemocí prala, ale rakovina neustoupila. Přesto bojovala do posledního dechu.
Její labutí písní na karlínském jevišti byla Judita Čuprová v muzikálu Zvonokosy. Pak už Laďka Kozderková neměla sílu, dobojovala. Bylo jí sedmatřicet let, když 17. listopadu 1986 zemřela. Zrodila se však legenda, která přetrvává do současných dnů.