Hlavní obsah

Před osmdesáti lety byl v českém filmu sexy idolem číslo jedna herec Rolf Wanka

14. 2. 2014, 18:04 • Aktualizováno 14. 2. 2014, 20:02
Novinky, Robert Rohál

Pokud by se v polovině 30. let minulého století v tuzemsku vyhlašovala anketa o nejkrásnějšího filmového herce či milovníka, zvítězil by patrně Rolf Wanka. Patřil k idolům, kterého milovaly služky, úřednice stejně jako dámy z vyšší společnosti.

Foto: archiv autora

Rolf Wanka, herecký idol prvorepublikového filmu.

Článek

Pro mnohé byl Rolf Wanka "náš Rudolpho Valentino", tak mu přezdívali. Ostatně kouzlo jeho přitažlivého zjevu vyzařuje z pamětnických filmů dodnes. Elegantní hvězda disponovala zvláštním, až mírně exotickým šarmem, který ještě umocňovaly způsoby pravého gentlemana či melodicky znějící sametový hlas s cizím přízvukem.

I když mnohé prameny uvádějí, že se narodil 14. února 1901 ve Vídni, jiné uvádějí jako Wankovo rodiště Plzeň. Tam údajně jeho rod opravdu po generace sídlil. Traduje se, že Wankův praděd byl před více než sto šedesáti lety tamním purkmistrem a propagátorem plzeňského piva.

Jako malý vyrůstal budoucí filmový milovník jednak v ovzduší bohatého vídeňského domu, jednak ve venkovském zámečku v ryze českém kraji. Studium na reálce ve Vídni mu šlo díky jeho nadání hravě.

S pádem rakousko-uherské monarchie padl jeho záměr stát se námořním důstojníkem, a proto se dal zapsat na techniku v Praze. Přesto měl čas na řadu dalších věcí. Pěstoval sporty, tančil, zpíval a doprovázel se přitom na kytaru a přitom se objevoval ve společnosti krásných dívek. Tehdy pronikl do salonů pražské smetánky.

Než se však zrodila hvězda, absolvoval několik zahraničních zkušeností a cizeloval svůj jazykový talent. Perfektně se domluvil německy, anglicky a francouzsky. Pobýval v Londýně i Africe, v Innsbrucku dokonce získal doktorát hospodářských a sociálních věd. Seznámil se tam i se svou první ženou Lili.

Dlouhá léta žil životem dobrodruha, zkoušel dokonce i podnikat. Vše se změnilo až jeho účasti na velké soutěži filmových adeptů ve Vídni, kde vyhrál mezi deseti tisíci účastníky a získal první místo a zlatou medaili.

V českém filmu debutoval v německé verzi filmu To neznáte Hadimršku (1931), který režíroval Karel Lamač. Stal se jedním z nejpopulárnějších filmových milovníků, mezi jeho filmové partnerky patřila Adina Mandlová (Krok do tmy), Jiřina Štěpničková (Páter Vojtěch), Jiřina Steimarová (Irčin románek) nebo Hana Vítová (Matka Kráčmerka, Srdce v soumraku, Sextánka, Poslíček lásky).

Když v roce 1937 režíroval film Výdělečné ženy, v němž si zahrál hlavní mužskou roli, byla to jedna z jeho posledních prací v českém filmu. Vyčítali mu spolupráci s německou nacistickou kinematografií a on se pak už do českých ateliérů nikdy nevrátil. Definitivně posledním filmem, v němž si zahrál, byl snímek režiséra Martina Friče Krok do tmy (1938).

S herectvím nesekl ani po druhé světové válce. Vypracoval se na charakterního herce, který točil nejen v Německu a Rakousku, ale také v Itálii, Španělsku, Francii a Velké Británii. Zavedl se jako spolehlivý herec s mezinárodním renomé, který si od konce čtyřicátých let zahrál ve více než padesáti filmech.

S druhou manželkou Friedl Czepaovou, se kterou se na dlouhá léta usadil ve Vídni, společně řídil divadlo, velkou operetní scénu Wiener Stadttheater - a byl spokojený. Svou poslední filmovou roli natočil někdejší "nejušlechtilejší z českých filmových milovníků" v roce 1978. Tehdy šlo o německý kriminální film Tatort - Rechtung mit einer Unbekannten. Čtyři roky poté - 28. listopadu 1982 - v Mnichově zemřel. Bylo mu 81 let.

Reklama

Výběr článků