Článek
„...a paní vedoucí vyšla do slunce a přinesla takový majolikový talíř s andělíčkem, buclatým chlapečkem, talířek ale na dvě půlky. Pane Junek, mistře, řekla, když tedy nemáte pro mě nějaký obraz, kterej se vám nepovedl, tak prosím vás, nemohl byste mi spravit tady toho přelomenýho andělíčka, slepit tu prdýlku? A nastavovala před oči pana Junka rozbitou mělkou mísu, ale panu Junkovi se zatmělo v očích a zakřičel a odtahoval se. Ale já jsem vám řekl, že žádný nepovedený obrazy nedělám! a navíc, já žádný rozbitý prdýlky andělíčkům neslepuju.”
Postava malíře v povídce Čekání na chleba byla autentická. Václav Junek měl v Kersku skutečně chatu – na břehu Labe. Jeho syn Václav Junek mladší v knize Bronislava Kuby Slavnosti sněženek – lidské osudy a odhalená tajemství v Hrabalově Kersku k tomu říká:
„Táta Kersko miloval, byl tam doma a šťastný. Byl to jeho svět a už od konce zimy to s ním v Praze nebývalo k vydržení.“
A ten slabikář skutečně vybavil ilustracemi, stejně jako řadu dalších knížek, například Rychlé šípy.
Nyní, na celé prázdniny, se Mistr Junek do Kerska vrací. Lesní ateliér Kuba v Kersku totiž připravil výstavu z jeho pozůstalosti s názvem Nakreslil jsem slabikář!. Slavnostní vernisáž proběhne v sobotu 1. července ve 14 hodin.
Výstava se uskuteční v Lesním ateliéru Kuba v Kersku.