Hlavní obsah

Perchtu naposledy viděli na Rožmberku za války, nyní tu asi roznáší květinovou vůni

Novinky, Vratislav Konečný

Květinová výzdoba zkrášlí ve dnech 26. - 30. srpna sídlo bílé paní rožmberské, nad Vltavou se tyčící hrad Rožmberk. Nechali ho postavit Vítkovci, nejprve Horní hrad, který roku 1522 vyhořel, zbyla z něj věž Jakobínka. Vůní načechrává čichové orgány návštěvníků zřejmě sama paní Perchta z Rožmberka.

Foto: archiv NPÚ, pracoviště České Budějovice

Květinová výzdoba na Rožmberku

Článek

Dolní hrad nechal ve století 14. postavit Jindřich III. z Rožmberka, stavba od té doby prodělala několik změn, bydlel tu i Petr Vok, zásadní přestavba přišla až za Jiřího Jana Buquoye v 19. století. Ten tu zbudoval rodové muzeum.

To už se tu Bílá paní dávno proháněla. V bílém šatě oděná paní Perchta se zjevovala na všech rožmberských statcích.

Naposledy ji prý na zdejším hradě viděla členka Svazu německých dívek usazených zde za války při ranním vztyčování říšské vlajky. Němce zahrozila a ztratila se. Další vztyčování již v minulých desetiletích nenavštívila, ale podle lehkého závanu v místnostech, kde jsou již devátý rok aranžovány květiny,  je asi přítomná.

Národní památkový ústav, který má Rožmberk v gesci, o ní však nic neví, zato kastelánka Andrea Čekanová ví o svém hradu a výstavách naprosto vše.

Letošní expozice je zaměřena na svátky a obyčeje, tradice předků se mají udržovat a přenášet na další generace. Tedy měly by se.

Zastavení všední i nevšední

„Návštěvníci projdou při prohlídce masopustem, Velikonocemi, dožínkami, Vánoci a dalšími okamžiky roku, které byly a jsou svátečním zastavením v běhu všedních dní,“ přibližuje záměr výstavy kastelánka Andrea Čekanová.

Profesionální floristy vede jako každoročně Slávek Rabušic, pomáhají mu zaměstnanci NPÚ, povětšinou zahradníci z blízkých památkových objektů. Uvidíte stovky květů, barvy podtrhují vůně. Každá z místností je tematická, aranžéři ale měli volné ruce pro své nápady a jejich realizaci.

Květinové aranžmá navazuje na výstavu v galerii hradu Svátky a obyčeje v dobách dávno minulých, přibližující svátky a zvyky vystavenými artefakty a doprovodnými texty.

„Za pozornost  stojí vystavené kroje a jejich doplňky zejména z oblasti Doudlebska, masopustní masky z 19. století nebo pro region typické podmalby na skle,“ vyjmenovává nejlákavější exponáty Andrea Čekanová.

Bílá paní, kam se podíváte...

Jaké květiny měla Bílá paní, tedy Perchta, nejraději, těžko říci, vzhledem k tomu, že se část pověstí váže k panství Vítkovů majících ve znaku růži, nabízí se odpověď sama. Jenže objektů s bílou postavou jsou desítky, od Karlštejna po Tolštejn a Házmburk,  od Buchlova (větor věje…) přes Děvičky třeba až na Loučeň.

Bílá paní je postavou mytickou, nadpřirozenou. Bílá byla barvou smrti, pověst na Rožmberku se vztahuje k Perchtě z Rožmberka, v dlouhém šatě s kuželovitým čepcem zvaným hennim.

Rožmberská Perchta byla dcerou Oldřicha z Rožmberka, přesto že se zamilovala do Petra ze Šternberka, otec ji donutil ke sňatku s bezcitným Janem z Lichtenštejna, ten ji deptal fyzicky i psychicky. Uvědomil si to, až když umíral, Perchtu prosil o odpuštění, ta ho však odmítla a pan manžílek ji na smrtelné posteli proklel.

Od té doby bloudí českými pověsti a na hradech a zámcích průvan dělá. Zemřela sice roku 1476, ale asi ne úplně. Rožmberkové ji pokládali za ochránkyni.

Reklama

Výběr článků

Načítám