Článek
Zlatou svatbu oslavili Zdenka a Ludvík Hrabovští v Domově pro seniory GrandPark v Havířově. Bydleli nedaleko, na Těrlicku. Shodují se, že je důležité, aby v manželství ani jeden z partnerů paličatě neprosazoval jen to své. „Vždy je třeba najít nějaký kompromis, na kterém se oba shodnou,“ pokyvují hlavami. „A taky pořád něco dělat, aby nebyl čas myslet na nějaké blbosti,“ dodává Ludvík Hrabovský.
Znali se už od školy. „Když jsem měla 16 let, začali jsme spolu chodit a po dvou letech jsme se vzali,” vzpomíná Zdenka Hrabovská. Narodily se jim děti, syn a dcera, pustili se do stavby chalupy svépomocí, k tomu se starali o zahradu. Aby toho nebylo málo, začali oba večerně studovat. „A tak jsme všichni doma dělali úkoly – děti, manžel i já,“ směje se paní Zdenka. Společně se jim vše dařilo zvládat.
„Nejhorší to bylo až před devíti lety, když manžel onemocněl. To jsem na všechnu práci okolo domu i zahrady zůstala sama,“ povzdechne si Zdenka Hrabovská. Proto se manželé rozhodli, že se přestěhují do havířovského GrandParku.
„Bydlíme tu už téměř rok. Je to tu pohodlné, čisté. Můžeme tady být spolu a bez výčitek, že nezvládáme, co je potřeba, se můžeme těšit na návštěvy dětí, vnoučat i tří pravnuček," říká paní Zdenka.