Hlavní obsah

Orlickoústecké muzeum připomnělo pobyt M.D.Rettigové ve městě Ústí nad Orlicí

Novinky, Stanislava Dvořáková

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí na základě vlastních památek otevřelo výstavu zaměřenou na život a činnost Magdaleny Dobromily Rettigové, která je zároveň upomínkou 230. výročí jejího narození a 170. výročí úmrtí.

Foto: Stanislava Dvořáková

Ukázka přípravy jídelního stolu na slavnostní příležitost, která má platnost i pro současnou dobu.

Článek

Výstava o životě mimořádné ženy Magdaleny Dobromily Rettigové, české vlastenky, spisovatelky a první ústecké knihovnice probíhá ve dvou částech, a to od 1. října jako seznámení s jejím životem a obdobím, kdy žila v Ústí nad Orlicí a od 13. listopadu doplnění o praktické ukázky s přihlédnutím k blížícímu se vánočnímu času. Obě části budou uzavřeny 31. ledna 2016.

Výstava začíná popisem mládí M.D.Rettigové, která do 18 let žila v německojazyčném prostředí, takže neuměla česky. To se změnilo uzavřením manželství v roce 1808 s buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Rettigem, který požadoval, aby se v rodině mluvilo česky. Zároveň si ke svým jménům přidali slovanská jména Dobromila, manžel místo Aloise Sudiprav. I první literární pokusy Magdaleny byly v němčině, pod vlivem muže se pak odhodlala psát česky.

J.S.Rettig jako právník zastával funkci radního v několika městech, zejména ve Východních Čechách - v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledních 11 let v Litomyšli. M.D.Rettigová se rozhodla věnovat výchově a výuce dívek, pořádala kurzy hospodaření, vaření, domácích prací a čtení české literatury. Vedla svůj společenský salon "Kafíčkovou společnost", na základě kterého vznikla kniha jak připravit kávu a zákusky včetně rad společenské konverzace.

Tím končí všeobecné informace a další část je zaměřena na materiály týkající se města Ústí nad Orlicí. Jedná se o období let 1817 až 1824, které se stalo významným mezníkem rozvoje činnosti M.D.Rettigové.

V roce 1817 získal J.S.Rettig místo radního městského úřadu v Ústí nad Orlicí. S manželkou se seznámili s ústeckými vlastenci a pořádali různá přátelská setkání s četbou. Jejich zásluhou dochází k založení české knihovny a vedením byla pověřena paní Magdalena. Toto období je zároveň začátkem její literární činnosti, kdy je i dopisovatelkou časopisu Květy. Otevřela také "kuchařskou školu" pro česká děvčata. Zkušenosti z těchto kurzů se pak promítly do její české beletristicky psané Domácí kuchařky. V Ústí se 8.3.1821 také narodil její poslední syn Josef, který se stal významným přírodovědcem.

V roce 1824 se stěhují do Rychnova nad Kněžnou, kde Magdalena onemocní vleklou chorobou. Zásluhou domácího přítele a ústeckého lékaře Dr. Františka Xavera Korába, který si údajně jako honorář vyžádal sepsání jejich báječných receptů jídel vychází v roce 1826 „Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské", která byla poté vydávána téměř 100 let.

Jejím obsahem mimo sbírky receptů jsou návody na činorodý přístup žen k domácím pracím tak, aby vaření se stalo jejich zálibou s dodržováním rozmanitosti, vzhledu a servírování. Tím M.D.Rettigová přispěla nejen k obohacení znalosti české kuchyně, ale i rozšíření českého jazyka v měšťanském a lidovém prostředí, kdy své čtenářky nevědomky vzdělávala, mnohdy i proti jejich vůli.

Závěr výstavy pak přináší praktickou ukázku slavnostního servírování a řadu kuchyňského náčiní užívaného v 19. století.

Výběr článků

Načítám