Článek
Je červen, někdy před 23 000 lety. Na vrchol Landeka hustě prší, déšť bičuje sídlo lovců mamutů, kteří se zde, nad soutokem bouřlivě tekoucích řek, usadili.
Lidem je zima, ale vydrží. Přestává pršet, slunce vyšlo a zahřálo okolí. Z chatrčí stoupá mlha vysychajícího chrastí a dřeva. U ohniště, které pečlivě udržuje středně velká žena a připravuje tradiční krmi, sedí mladý muž. Již z vůně poznává, co bude k jídlu. Vzdychne: „Zase mamut...”
Nemá co na práci. Lelkuje. Klacíkem vrtá do ohniště. Zaujme ho kousek kamene, krásně červený kámen. Zamyslí se. Otáčí kámen v dlaních. Okem pohlédne na pracující ženu. Vezme pozourek a začne tvořit. V tom okolo chýše projde mladá žena, černovlasá, štíhlá, kupodivu má modré oči. Muž u ohniště zahodí první výtvor a tvoří podle ženy druhé. Té černovlasé. Je zaujatý, škrabe usilovně do tvrdého kamene. Snaží se.
Udeřil hrom. Zablýsklo se a z nebe se spustil déšť a silný vítr. Chýše jsou větrem rozneseny po celém Landeku. Lidé prchají do lesa...
Je 14. červenec 1953. Archeologický průzkum na vrchu Landek u Ostravy je v plném proudu. Vědci sledují každý kousek země. Popisují každý kousek pravděpodobného sídliště lovců mamutů z doby mladšího gravettienu.
Zcela náhodně pod stoličkou mamuta nachází archeolog Bohuslav Klíma kamennou sošku. V tom jeho oko spatří další sošku bezhlavého torza mladé a štíhlé ženy vyřezané z krevele. Soška je vysoká 4,6 cm a dostává jméno Petřkovická venuše.
Je 6. června 2017. Vzácnou sošku přiváží za policejní ochrany Jiřina Kábrtová ve 13 hodin a 15 minut před Ostravské muzeum. Novináři jsou připraveni. Za klapání fotoaparátů a vrčení kamer předává slavnostně do rukou primátora města Ostravy Tomáše Macury unikání exponát. Originál Petřkovické venuše.
Soška je slavnostrně přenesena do pečlivě chráněné skříňky a uložena vedle své méně slavné "sestry" a tam si ji budou moci občané prohlédnout až do neděle 11. června na výstavě Ostrava nevídaná.
„Uložili jsme Petřkovickou venuši do skříňky vedle méně, řekla bych téměř neznámé sošky, které říkáme sestra, přitom obě byly nalezeny ve stejný okamžik a stejným archeologickým týmem. U Petřkovické, někdy také Landecké venuše je patrná větší propracovanost. My nevíme, kdo ji udělal, ale víme, že je to nejstarší exponát, který v Ostravském muzeu vystavujeme,” informovala o dvou exponátech ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.
Petřkovická venuše byla poprvé v Ostravě vystavena v roce 2002 na Černé louce. Pak ještě dvakrát na Magistrátu města Ostravy a jednou také přímo v konferenčním sále Hornického muzea na Landeku. Vždycky ale na jeden den. Nyní je v Ostravském muzeu na delší dobu. V pondělí bude za dozoru police České republiky odvezena zpět do trezorového depozitáře Archeologického ústavu Akademie věd.
