Článek
Pro štěstí - když bylo času málo
Jako nejvyšší úředník byl nesmírně zaměstnán, a protože nestíhal přijímat početné návštěvy a gratulanty, zhostil se v roce 1827 povinností s přáními brilantně. Místo drahocenných minut při setkání začal posílat jen kartičky s obrázkem a textem Pour Féliciter. Prý ale nebyl první, ve Francii se něco podobného také objevilo, jenže prameny se nadaří dohledat a mimoto zvyk se nerozšířil.
PF se tam psalo na navštívenky, když se nepodařilo zastihnout dotyčné osobně. Proč francouzsky? Jazyk patřil ve vyšších vrstvách k samozřejmé výbavě, kromě úřední němčiny. S rozvojem posílání pohlednic se rozšířila i „péefka“, některá byla i ručně malovaná.
Sběratelsky oblíbená grafika
Mezi sběrateli se stala oblíbeným námětem, používaly je i československé legie, kde PF bylo například v kombinaci s textem S Novym godom. Novoročenky vytvářela řada předních umělců a grafiků, staly se vyhledávaným artiklem. Nejedná se ale pouze o grafiky papírové, posílají se i keramické a z různých jiných materiálů, kůže, plastických hmot…
Česká péefka se jinde ve světě nepoužívají, i v elektronickém věku stále zdobí obrázky nápis PF. První doložené novoroční přání pochází z pražské mincovny a je datována 1606. Na minci je vyražen německý nápis ZVM NEVEN IAHR. K Novému roku.