Článek
Podzim je tu nejhezčí, spadané listí ze stromů umožňuje výhled z ostrožny k potoku, vidět tu srnu nebo muflona není nic neobvyklého.
Zřícenina není nikterak rozsáhlá, dá se k ní dojít dvěma směry. Dost ostrým stoupáním od potoka, předtím se můžete zastavit v restauraci U Václava IV., nebo po táhlém hřebeni třeba od metra Chodov.
Z kdysi královského hradu, který nařídil Václav IV. založit v roce 1411 a o rok později tu již bydlel, se zachovala část obvodových zdí a místnosti zahloubené pod terén. Užívá se několik jmen – Wenzelstein, Hrádek, Nový hrádek, ale správně je Nový hrad. Stavba měla hranolovou věž, dva paláce a dvě vstupní brány. Předhradí nebylo opevněno, pouze odděleno příkopem a hradbou.
Smrt prchlivého krále
Václav neměl v životě moc štěstí, zprvu úspěšný panovník, potom několikrát zajatec české šlechty. Jak se stává i v lepších rodinách, místo úředničení se věnoval truňku a někdy velmi důkladně. Nechal umučit Jana Nepomuckého, kvůli sporům s arcibiskupem Jenštejnem.
Po husitských bouřích se sem prchlivý Václav nastěhoval. Byl velmi vznětlivý, okolí se ho začalo bát. Na své blízké několikrát poštval své obrovské psy. Zpočátku podporoval Husa, poté ale vyhlašoval husity za kacíře, což se nezměnilo ani po Husově smrti.
Na Hradě ho také dostihla zpráva o pražské defenestraci. Prý zařval jako raněný lev a podlehl buď infarktu, nebo záchvatu epilepsie. Stalo se 16. srpna 1419. Královna Žofie nechala jeho mrtvolu tajně odvézt do zbraslavského kláštera, kališnická nenávist vůči králi byla urputná.
V roce 1421 Hrad pražané (husité) po obléhání - stopy okopů jsou na hřebeni patrné - dobyli a vypálili. Ruiny byly rozebrány na stavební materiál, ve zřícenině byla několik desítek let kaple Jana Nepomuckého. Protože zdi byly nestabilní, město je nechalo strhnout.
Král neměl klid ani po smrti. Pod vedením kněze Korandy vyrabovali husité zbraslavský klášter. Jak píše historik Pekař: "Táboři se vlámali i do hrobky královské, a vyňavše tělo krále Václava IV. z rakve, tropili s ním žerty ohavné, aby pozdě na noc, opilí vínem klášterním, s trofejemi rozbitých obrazů a mnišských kápí vraceli se do Prahy..." Na mrtvolu prý i močili.
Před jejich běsněním tělo zachránil až převozník, skryl je pod převrácenou loď. V roce 1424 Václava snad dokonce na Žižkův příkaz slavnostně uložili mezi panovníky na Pražském hradě.
V létě tu roste spousta hub, i proto stojí klidné tiché místo za návštěvu.
