Hlavní obsah

Na Madeiře zemřel poslední český král, císařovna Sisi sem jezdila za zábavou

Novinky, Vratislav Konečný
Aktualizováno

Bělostný kostel Nossa Senhora do Monte shlíží na svažitý Funchal, hlavní město nevelké, ale nádherné Madeiry. V jeho skrovné lodi odpočívá poslední rakouský císař blahoslavený Karel I., s titulaturou český král Karel III., jako uherský Karel IV. (1887-1922).

Foto: Vratislav Konečný

Karlova rakev

Článek

Před smrtí téměř bez peněz

Jen pár měsíců života měl prožít v exilu 34letý Habsburk, jenž nastoupil na trůn na konci války, kterou vyhlásil jeho prastrýc František Josef I. po atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Zemřel na zápal plic, když odkládal z finančních důvodů návštěvu lékaře. Vyhnaní Habsburkové byli zbaveni z velké části majetku.

Jeho prateta císařovna Alžběta, zvaná Sisi, na ostrov přijela za zábavou, utíkala z přísného habsburského domu. Ostrov si aristokratická anorektička zamilovala. Madeira je nazývána kvetoucím balkónem v oceánu, téměř celá se neustále zelená čerstvou vegetací.

Měl vizi Spojených států středoevropských

K prosté rakvi se jménem nebožtíka občas dolehnou výkřiky turistů využívajících jednu z madeirských atrakcí, jízdy na dřevěných saních úzkými uličkami města. Císař už mnoho návštěvníků nezajímá, přesto tento muž mohl ovlivnit dějiny poválečné Evropy více než kdokoli z jeho souputníků. Je to ale pouhé kdyby.

Nesporným faktem je, že na přelomu století byly země české tahounem minimálně středoevropské, potažmo kontinentální ekonomiky. Rakušané sice veleli, ale Češi vyráběli, úředničili a vymýšleli. Hutě byly v Kladně, Ostravě, doly u nich, průmysl šel nahoru, zbraně ze Škodovky chtěl celý svět, zemědělství, textilky, sklářství, k tomu rozsáhlá železniční síť.

Letadla, lodě, Karel věděl, že pokud se podaří uchovat monarchii, můžeme předběhnout okolní svět. Jenže nikdo už s Habsburky nechtěl nic mít, volalo se po republice, i ruský car na českém trůnu byl v návrhu.

Karel, který uměl obstojně česky a řadu let strávil v českých posádkách jako celkem schopný velitel, byl po vyhlášení republiky Německé Rakousko nucen odejít s ostatními Habsburky do exilu.

Češi ale už nechtěli hrát ponížené poddané, idea Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm zvítězilo, i když řada lidí nechápala, proč se boří monarchie. Slovensko přestalo být Horní zemí, nově utvořené hranice v Evropě nakonec přivedly k moci Hitlera, Stalin mohl šířit revoluci na bodácích.

Moře mohlo být i naše

Maďaři přijali korunovaci Karla králem s nadšením, Češi již o to nestáli a šance na vytvoření Středoevropských spojených států šla do kopru. Karel usiloval o mír, Francouzi chtěli slavně zvítězit. Viděl, že zabíjení nikam nevede, navrhoval federaci podobnou švýcarské, vlastní parlamenty, vlastní finance.

Mohli jsme jezdit do Alp jako domů, zrovna tak k moři a nejenom jako účastníci zájezdu. To byl Karlův sen.

Stojí za to ve Funchalu vyjet ke kostelu, když už nenavštívíte hrob vizionáře, o kterém řada historiků pohrdavě mluví jako o politickém diletantovi, aspoň uvidíte pod sebou nádherné město a nekonečnou pláň oceánu.

Karel rád pobýval v Zákupech se svou ženou císařovnou Zitou, která na něho měla velký vliv, také v Brandýse nad Labem. V obou místech na ně najdete řadu památek.

Výběr článků

Načítám