Článek
Klimatické podmínky letošního zimního období přály stavebním pracím a tak terénní úpravy kolem postaveného železničního koridoru i v měsíci únoru pokračují nebývalým tempem.
Kdo s nástupem zimy omezil procházky po okolí, je překvapen změnami, které v tomto období nastaly. A tak denně procházejí zde občané města s fotoaparáty, aby měli památku na neopakovatelnou historickou podobu změny řeky Tiché Orlice.
Práce na rozsáhlých terénních úpravách lze sledovat od počátku Nádražní ulice. Postupně je odtěžován původní železniční násep a zároveň probíhá i řízená demolice původního železničního mostu. Za ním je pak budováno nové koryto pro soutok řek Třebovky a Tiché Orlice.
Jedná se o Pernerův most, který byl postaven v roce 1845 průkopníkem českých železnic Janem Pernerem, který však v roce 1923 byl přestavěn, takže se nejedná o technickou památku. Navíc to je účelová stavba, která dosloužila a dostala se do stavu, kdy již neplní svoji bývalou funkci. Je zde i zájem vodohospodářský, kdy Tichá Orlice nemá vždy podobu neškodné řeky a oblouky mostu už častokrát převýšila.
Existence mostu se tak stala jen historickým dokladem bývalého krajinného obrazu, který pro místní znamenal přetrvávající vzpomínku na uplynulá léta. Z tohoto důvodu loučení s touto památkou přináší pocit nostalgie, ale také obdiv k úrovni a možnostem současné techniky.
Ze dne na den pod rypadly bagrů mizí další sutiny mostu a odkrývá se pohled na novou úpravu koryta řeky Tiché Orlice a jejího soutoku s řekou Třebovkou.
A tak v nejbližší době zmizí nevzhledné sutiny, stavební stroje a Nádražní ulice se stane příjemným prostředím. S nastupujícím jarem získá přilehlá příroda definitivně jinou podobu a k obvyklým procházkám přibude nový pohled na změněné okolí města začátku 21. století.