Článek
Tradiční bilance s blížícím se koncem roku bude pro Daniela příznivá. Přesto už plánuje novou sezonu, v níž se chce nejen kvalifikovat na mistrovství světa v Bosně a Hercegovině, ale také by rád opět stanul na stupních vítězů.
„Na evropském šampionátu ve sjezdu na divoké vodě juniorů v makedonském Skopje jsme získali s Vojtěchem Klímou a Filipem Janů zlato v krátkém i dlouhém sjezdu, v individuálních závodech jsem obsadil v obou kategoriích 8. pozici. Na mistrovství republiky letos v září jsem byl v kategorii starších dorostenců první ve sjezdu, druhý ve sprintu, celkově jsem získal zlatou medaili, mezi juniory jsem třetí nejúspěšnější,“ vypočítává Daniel letošní úspěchy a jedním dechem dodává, co všechno ho v nastávajícím roce čeká:
„V únoru je to 14denní soustředění ve Spojených arabských emirátech. Trénovat se bude vodní slalom, stejně jako na následujícím dvoutýdenním pobytu ve Francii. Ve Španělsku budu trénovat sjezd na divoké vodě, v březnu zahájí série šesti nominačních závodů. Pokud se umístím nejhůře třetí, pojedu na mistrovství světa do Krakova a na evropský šampionát v Liptovském Mikuláši.“
Náročnému, ale krásnému koníčku se věnuje už pět let. Spolu s mladším bratrem Michalem kráčí ve šlépějích svého otce Radka Urbana, jenž se probojoval až na mistrovství světa. Daniel je otci i celé rodině vděčný za podporu, jedním dechem zmiňuje i trenéra Stanislava Rendu a oddíl Kanoistika Šumperk. Trénuje i dvakrát denně, průměrně má 12 tréninků za týden.
„Voda – běh – posilovna, volnější je pátek, kdy hrajeme fotbal,“ přibližuje svůj program, dokonce i v sobotu vyráží v šest ráno. „V Šumperku jezdíme na Desné, za divokou vodou musím na kanál v pražské Troji, kde bývám až do nedělního odpoledne. Jsem hrdý Šumperák. Samozřejmě tu nemáme takové materiální či finanční zázemí jako ve velkých městech, o to víc mě těší, že dociluji dobrých výsledků, mnozí se tomu podivují.“
Navštěvuje třetí ročník Střední školy železniční, technické a služeb v Šumperku. „Učitelé mi vycházejí vstříc, ke studiu je nutné využít každé volné chvilky, ale daří se mi. Obor mechanik strojů a zařízení jsem si vybral, protože je maturitní, a navíc získám i výuční list. Jednou za 14 dní máme tři dny studijní praxe přímo ve firmě. Práce rukama mě baví, i pro kanoistu je zručnost užitečná. Peněz nikdy není nadbytek, spoustu toho musíme udělat sami. Staráme se o celý areál, stavěli jsme novou šatnu i posilovnu. Když člověk umí vzít nářadí do ruky, je to vždy přínosem,“ vysvětluje.
Po maturitě plánuje studium na vysoké škole, uvažuje o trenérství či pedagogice se sportovním zaměřením. Studovat chce v Praze, aby mohl trénovat v trojském areálu.
Ačkoliv letošní sezona byla tou nejúspěšnější v dosavadní Danielově kariéře, jen nerad by ji označil za vrchol. „Doufám, že dobré výsledky ještě přijdou,“ usmívá se a svěřuje se, že jeho snem je závodit na olympiádě.
Vítězný český tým na evropském šampionátě v Makedonii.
Divoká voda Danielu Urbanovi učarovala.