Článek
Kavárna kina se naplnila ještě před oficiálním začátkem. Přednášejícími byli Marek Haltuf a Filip Žabka.
V první části samotné akce hovořil Filip Žabka o historii tetování ve světě i u nás, seznamoval účastníky s významy, které zdobení těla v minulosti mělo. Uvedl, že prvním potetovaným Evropanem byl jeden francouzský námořník jménem Jean Baptist Cabri (přelom 18. a 19. stol.), který byl po ztroskotání své lodě adoptován a tetován domorodým kmenem. Tetovaný člověk se ale objevil už dřív, když James Cook přivezl v 18. století do Evropy potetovaného chlapce. Dříve se tetování šířilo zejména dvěma cestami, a to přes nekalé živly, nebo naopak přes vyšší vrstvy společnosti.
Ve své přednášce Žabka hovořil o tom, že v současnosti je tetování zkoumáno nejen z pohledu výtvarného, ale i z pohledu psychologie a sociologie. Typické pro tyto vědy je spíše negativní pohled na věc - psychologové tvrdí, že tetovaní lidé si zdobením svého těla kompenzují své tělesné nedostatky.
V dnešní době existuje tetování napříč různými profesemi a profiluje se – z různých obrázků pak můžeme poznat, ke které společenské vrstvě vlastník obrázku patří. To se ale musí brát s rezervou, ne vždy jde o stoprocentní určení.
Co se týče bolesti, je individuální. Jsou samozřejmě místa, kde to bolí víc, ale záleží na nás a na našem prahu bolesti. Žabka upozorňoval, že správný tatér musí mít licenci a také povědomí o zdravotních rizicích a charakteristice kůže.
Zajímavou přednášku vystřídalo něco možná ještě zajímavějšího. Filipa Žabku vystřídal Marek Haltuf a na přítomné dobrovolnici všem zúčastněným předvedl aplikaci mikrodermálního piercingu.
V závěru celé akce měli všichni možnost vyzkoušet si práci tatéra. Pomocí profesionálního tetovacího strojku tetovali do kůry pomerančů různé více či méně povedené obrazce a nápisy. Na vše pečlivě dohlíželi Marek s Filipem a tatéři-amatéři si pak domů odnášeli svůj ozdobený pomeranč.
