Článek
Pražská zoologická zahrada se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává.
Maňásek v barvách matky
„U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“
Maňásek nemusí být věrnou kopií dospělé krasky. Nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují: zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu.
Počítají se na desítky jedinců
Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků; podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči.
„Proto patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest (Tichý prales) zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“