Článek
Zakladatelem liberecké dynastie Liebiegů byl Johann Liebieg, narodil se v Broumově v roce 1802, zde se učil u soukenického mistra, později pokračoval v učení v Liberci.
Brzy začal samostatně úspěšně podnikat, postupně bohatl. S bratrem Franzem založil v roce 1822 firmu Bratři Liebiegové, dosáhla brzo věhlasu i za hranicemi regionu. Přestože hlavním podnikáním byly textilky, ve druhé polovině 19. století jim patřily lomy, sklárny, pekárny, cukrovary, pivovary, nejen na Liberecku.
Johann se účastnil společenského života, byl prvním prezidentem liberecké hospodářské komory, finančně podpořil množství veřejných staveb. Proměnil soukenické manufaktury v textilní továrny, stal se nejvýznamnějším textilním podnikatelem Rakouska-Uherska. Za četné zásluhy obdržel titul barona.
S dalšími průmyslníky změnil Liberec (tehdy Reichenberg) v rakousko-uherský Manchester, provinční město 18. století se stalo jedním z nejdůležitějších měst mocnářství.
Od roku 1866 vlastníkem celé rodinné firmy se stal syn Heinrich. Angažoval architekty Schmeissnera a Schmitze, autory mnoha libereckých budov. Byl vyhlášený mecenáš umění, jeho rozsáhlá sbírka tvoří základ sbírek dnešní galerie.
Nejvýraznější stopou se do dějin Liberce zapsal Theodor Liebieg. Po smrti otce převzal v roce 1891 jako osmnáctiletý řízení 14 rodinných firem, díky zájmu o technické novinky je udržel v prosperitě. Workoholik, úspěšný podnikatel i politik, ale také propagátor motorismu v českých zemích.
Dědic obrovského majetku se vydal v roce 1893 do Mannheimu k Benzovi, který právě zahájil výrobu nového typu automobilu Benz Victoria. Jeden vůz si zakoupil. Bylo to první auto, které kdy jezdilo na našem území. Šest měsíců po jeho zakoupení se ho učil ovládat. V Liberci s ním naháněl strach a budil rozruch.
Na jaře 1894 oznámil Benzovi, že ho přijede do Mannheimu navštívit. Tvůrce vozu rychle odepsal, že na tak dlouhou jízdu nepřejímá žádnou záruku. Liebieg s přítelem ale z Liberce vyrazil. Navštívili Gondorf, Verdun, Clermont a Remeš, vrátili se bez úhony zpět. Zdolali 2500 kilometrů a proslavili vozidlo natolik, že Benz nestačil uspokojovat poptávku z celé Evropy.
Z vděčnosti vyhověl Liebiegovu přání a prodal v roce 1897 svůj nejnovější dvouválcový motor, určený pro automobil Präsident (první sériově vyráběný vůz na území Rakouska-Uherska), řediteli Kopřivnické vozovky.
Theodor v Liberci, mimo moha dalšího, vybudoval honosnou Liebiegovu vilu, zasloužil se o výstavbu tzv. Liebiegova městečka, zázemí pro pracovníky továrny Johann Liebieg & Co., pozdější Textilany. Nedoceněný soubor zahradního městečka patří k nejhodnotnějším u nás, směle se může zařadit po bok kolonií v Lounech či Zlíně. Liebiegové jím především demonstrovali své bohatství a postavení.
Po nejvýznamnějších místech spjatých s působením Liebiegů provází stezka Po stopách Liebiegů, v zimě má nezaměnitelné kouzlo.
