Letošní závěrečná pouť v poutním kostele v Dubu nad Moravou patří myslivcům

Součástí dne bude mimo hlavní mše, která začíná v 10.30 hodin, pasování na myslivce, jízda svatého Huberta, ukázky vábení jelenů, k vidění budou sokolníci se svými dravci a chovatelé mysliveckých psů.

První Evropská myslivecká pouť svatého Huberta se konala v Dubu nad Moravou v roce 2008. Hlavním kazatelem byl biskup z polské Opole Jan Kopiec, celebroval ji olomoucký světicí biskup Josef Hrdlička. Na konci mše byl vysvěcen obraz patrona myslivců sv. Huberta, který je umístěn v místní kapli zasvěcené sv. Hubertovi.

Na pouť se každoročně sjíždí  věřící, myslivci a lesáci z Německa, Polska, Slovenska, Rakouska, Ruska a Česka. „V naší rodině se věnuje myslivosti již třetí generace," říká hlavní organizátor poutě, dubský farář Jan Kornek. „V České republice to byla vůbec první mezinárodní myslivecká pouť, připravovali jsme ji celý rok,“ dodal duchovní s tím, že současně se jednalo o desátou domácí pouť věnovanou myslivcům. 

Na své si přijdou i milovníci památek. Dubský chrám patří k jedněm z nejkrásnějších na Moravě a skrývá řadu unikátů, včetně jedinečných soch či unikátních varhan.

První zmínka o dnešním hanáckém městečku Dub nad Moravou je z roku 1141, kdy je osada uváděna jako majetek olomouckého kapitulního kostela, v jehož držení zůstala až do roku 1848.

Vznik kostela nelze přesně určit, jistě existoval již před rokem 1297, kdy je o něm zmínka v korespondenci papeže Bonifáce VIII. Na místě původního kostela byl kolem roku 1470 postaven nový chrám, o 100 let později přistavěna věž a patrně provedena částečná přestavba. Farní kostel titulu Všech svatých byl vysvěcen v roce 1576. V roce 1727 zde byl umístěn obraz Panny Marie - dřevoryt lidového umělce - pocházející z doby kolem roku 1725. Byla to tzv. černá byzantská Madona s žehnajícím děťátkem se zářícím sluncem a měsícem - symboly to Panny Marie. Pro velkou víru a důvěru v její mocnou přímluvu se před obrazem udála četná uzdravení. Jsou zaprotokolovány komisí sestavenou olomouckých biskupem, v níž byli dva lékaři. Protokoly jsou uloženy v archivu města Olomouce.

Zvyšující se příliv poutníků si vyžádal výstavbu nového chrámu. Stavba mariánské svatyně podle návrhu Pavla Malnovského ze Slavkova byla provedena v letech 1734-1756.

Kostel je jednolodní, dvoupatrový, obestavěn krytým podloubím, které v patře vytváří ochoz s chodbou zpřístupňující kůr a starobylou knihovnu. V chodbě je umístěna křížová cesta. Na kůře se zachoval vzácný hudební nástroj - varhany, které patří k několika málo dochovaným barokním nástrojům dokladujícím vysokou úroveň varhanářství 18. století; jejich stavitelem byl významný brněnský varhanář Jan Výmola. Pod celým presbytářem je krypta s ostatky příznivců kostela a kněží.  

Dubský kostel byl v roce 1860 povýšen na chrám proboštský.