Článek
Technika, kterou záchranáři cvičili, bývá využívána několikrát do roka při záchraně pacienta z nepřístupného terénu, např. na horách, tedy v místech, kde není možné přistání helikoptéry v bezprostřední blízkosti pacienta.
Standardně záchranáři využívají lano o délce 22 metrů. Tentokrát však poprvé cvičili s lanem dlouhým 50 metrů. To se využívá v místech, kde jsou např. vysoké stromy, hluboká rokle nebo jiné překážky.
„Na takto dlouhém laně musí byt vždy lékař na laně spojen fonicky se záchranářem – vysazovačem, který zůstává na palubě vrtulníku. Hlavním důvodem je skutečnost, že odhad vzdálenosti vrtulníku od země je při použití takto dlouhého lana složitější. Rovněž vítr představuje velice výrazný faktor, ovlivňující chování lana a břemene na něm,” uvedl PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje.
I přes vysoké náklady, kdy se letová hodina může vyšplhat až na 100 000 Kč, jsou tyto výcviky velikým přínosem pro piloty i zdravotnickou část posádky. Neboť na jejich připravenosti závisí lidské životy.
Co jsou speciální lanové techniky?
Záchrana se provádí připevněním lana pod vrtulník, na jehož konci se nachází lékař. Takto je přepraven pod vrtulníkem k pacientovi.
Po uložení pacienta do nosítek, podvěsové sítě či jiného transportního prostředku letí spolu s lékařem na laně k nejbližšímu možnému místu přistání stroje. Tam je pacient převzat na palubu a přepraven do zdravotnického zařízení. Jedná se o nejrychlejší a někdy také jediný způsob evakuace pacienta z nepřístupného terénu.
