Článek
"Lama působí jako prostředník mezi terapeutem a klientem. Pozorným, člověka respektujícím a zvědavě odtažitým projevem dokáže udržet individuální hranici klientů," říká ředitelka domova Jiřina Krejčí. V její hlavě také nápad na využití lam při terapiích vznikl.
V domově se starají o bezmála sto třicet klientů s mentálním postižením či kombinovanými vadami. Najít pro ně plnohodnotné vyžití znamená pro personál čtyřiadvacetihodinovou pohotovost. Vznikla tak myšlenka obhospodařování rozlehlé zahrady, kde dnes mimo jiné klienti úspěšně pěstují i vodní melouny. Zookoutek byl dalším krokem.
„Zvířata k těmto lidem neodmyslitelně patří. Nejenže se o ně musí naučit starat, ale se zvířecí pomocí nacházejí v mnoha případech cestu k ostatním lidem,“ říká Krejčí. V areálu tak našli domov papoušci, nejrůznější hlodavci, pes i koťata. Časem přibyly kamerunské kozy a ovce, vloni na jaře pak samci již zmíněných alpak.
„O lamaterapii jsme nevěděli skoro nic. Do našich podmínek se ale právě tato zvířata jevila jako ideální, velikostí, náročností na ošetřování a krmení a hlavně mírumilovnou povahou,“ říká speciální pedagožka Drahomíra Kolláriková.
K rozhodnutí přispěla i dlouhodobá spolupráce se ZOO na Svatém kopečku v Olomouci, odkud má domov zapůjčena i jiná zvířata. „V zápůjčce zde máme dva již zmíněné samce, osmiletého Miloše a čtyřletého Vaška. Zvířata jsme vytipovali podle povahy, obě jsou bezproblémová. V chovu máme lam několik, třeba tříletého samce Frenka a stejně starou samici Renču využíváme například ke komentovanému krmení, jsou i součástí vánočního živého betléma,“ konstatovala zooložka zahrady Libuše Veselá. Lamy jsou podle ní snadno manipulovatelné, lehce se učí kontaktu s lidmi a při práci s nimi nehrozí žádné nebezpečí.
„Lamaterapie se provádí ve venkovních prostorách domova za přítomnosti zooterapeuta. Využívají ji klienti s mentálním postižením a s kombinovanými vadami. Jsou to zejména lidé, u nichž je z důvodu mentálního postižení narušena schopnost komunikovat s okolím,“ popsala Renáta Přikrylová, která působí jako sociální pracovnice.
Do terapie je podle ní zapojeno čtyřicet klientů, kteří lamy nejen ošetřují, ale chodí s nimi i dvakrát denně na procházky. „.Máme zde autisty, jedince agresivní a naopak apatické, stejně jako hyperaktivní. Těm všem lamy neuvěřitelně pomáhají,“ dodává Drahomíra Kolláriková, která vzápětí přidává jeden z příběhů. „Máme zde mladého muže, který byl natolik agresivní, že musel být i kurtován. Dnes je z něj pečlivý a pozorný mládenec, který se chová přívětivě nejen k lamám.“
Jiřina Krejčí se o zkušenosti s lamaterapií hodlá dělit i nadále. „V červnu jsme lamaterapii představili při mezinárodním setkání, další pro zájemce z celé Evropy plánujeme ,“ říká ředitelka, která zároveň děkuje všem, kdo se na chodu Domova Na Zámku podílejí.
Když přišli první Španělé zhruba před pěti stoletími do Jižní Ameriky, objevili tam huňatá zvířata s dlouhým krkem, zvaná pacos, následně alpaka.
Energická žena plná nápadů Jiřina Krejčí je duší Domova Na Zámku v Nezamyslicích.
Pro klienty domova je lamaterapie důležitou součástí denního programu.