Hlavní obsah

Křižník Aurora odstartoval výstřelem v Petrohradu před sto lety bolševickou revoluci

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Žádné plavidlo se v minulých desetiletích tak neglorifikovalo jako symbol bolševické revoluce, křižník Aurora. Přestože jeho dělostřelecká výzbroj se zapojila do několika bojů, proslavila ho rána z příďového děla, o níž se dodnes vedou polemiky. Socialismus vykročil z Pitěru do světa.

Foto: Vratislav Konečný

Dva symboly - Aurora a elektronický gigant Samsung

Článek

Ať výstřel či jiný signál přišel z Aurory nebo z Petropavlovské pevnosti, jedno je jisté, 7. listopadu ve 21.40 začalo bolševické tažení nejen proti samoděržaví, ale proti všem.

Kromě kapitalistů byli největšími nepřáteli revolucionářů desítky miliónů povětšinou negramotných obyvatel ruského impéria.

Jitřenka to rozsvítila

Křižník Aurora/Jitřenka stojící na kotvách v Sankt Petěrsburgu, dlouhý čas Leningradu, patřil mezi obrněné křižníky, které měly chránit mocenské zájmy Ruska. Výtlak je 6731 tun, délka 126,8 metru, založen byl v roce 1897, do služby uveden v roce 1902.

Výzbroj představovalo osm 152mm děl v otočných pancéřových štítech. Jedno bylo na přídi, jedno na zádi, po třech na každém boku, jejich maximální dostřel činil 11 km. Zásoba střeliva čítala 1414 granátů. Osádka děla byla 11 mužů.

Další podpůrnou výzbroj tvořilo 24 děl ráže 75 mm (6240 granátů), osm děl 37 mm (7800 granátů) plus přenosná děla systém Baranovskij ráže 64 mm. Výzbroj doplňovaly tři torpédomety ráže 381 mm. Osádka měla 570 mužů, z toho 20 důstojníků.

Aurora byla zařazena do služby v Port Arthuru, v japonsko-ruské válce v roce 1905 se jako jediná z flotily zachránila, Rusko utrpělo na Dálném východě zdrcující porážku.

Poté sloužila jako školní a výcviková loď, v první světové válce se zúčastnila bojů proti Němcům na Baltu. Byla modernizována včetně výzbroje.

Kultovní křižník

Na palubě i v podpalubí je neustále spousta lidí, revoluční symbol táhne, nedávno se vrátil z generální opravy, už byl ve značně špatném stavu, po druhé světové se dokonce uvažovalo o sešrotování, to ale straničtí funkcionáři i vojáci kategoricky odmítli.

Se stále většími ztrátami na frontě začali revolucionáři s agitací proti válce, což u vyčerpaných vojáků padlo na úrodnou půdu. Není s čemu divit, národ krvácel, Romanovci se veselili. To nešlo dlouho vydržet.

Na křižníku vznikl revoluční výbor, zatím se ale držel v pozadí. Vše ale explodovalo v říjnu 1917, kdy situace byla neúnosná. Nakonec se posádka aktivně účastnila útoku na Zimní palác, výstřel z křižníku měl zahájit povstání. Podle meteorologických zpráv byla hustá mlha, Aurora kotvila „za rohem“, takže prý nemohl být viděn ani slyšen žádný výstřel. 

Bojovala proti Němcům

Aurora byla nasazena i ve válce s Němci, baterie demontovali a některé tvořily stacionární obranu města, část děl byla součástí obrněných vlaků. Při německých náletech se potopila.

Ještě před koncem války přišlo rozhodnutí o vyzdvižení vraku a přeměnění Aurory na výukové středisko. To sloužilo od roku 1947 do 1961, poté se přeměnilo na plovoucí muzeum. Vše tu je nablýskané, všude námořníci ve slavnostním, stožáry s plnou vlajkoslávou.

V roce 1968 byl Auroře propůjčen Řád VŘSR. V roce 1992 vztyčili vlajku s ondřejským křížem a vysvětili kapli. Loď slouží jako ceremoniální a při vyřazování nových námořníků.

Reklama

Výběr článků

Načítám