Kolem Chalupské slati převáděl a pašoval pověstný Kilian, král Šumavy

V zimě si budeme muset návštěvu odpustit, rušili bychom kdysi hojného, nyní velmi vzácného tetřívka obecného.

Po povalovém chodníku projdete mezi kosodřevinou, borovicí blatkou, břízkami, trsy vřesu, klikvy a suchopýru několik set metrů od informačního střediska Svinná Lada k výhledové plošině na vodní hladinu.

Před desítkami let se tu těžila rašelina, odtěžené plochy jsou pokryty trochu odlišnou vegetací, vše ale zarostlo, takže dojem z přírody je nádherný. Pár desítek metrů ode mne vidím bílé zrcátko pasoucí se srny, i přes obezřetný pohyb na okamžik strne, zvedne hlavu, pootočí krk a zase začne ukusovat svěží stébla.

Potom se vynoří pomalým krokem druhá, třetí, jako přízraky. V dálce štěkne pes, srny se nevzrušeně pasou dál. V porostu švitoří snad celý ptačí atlas, rozeznávám sýkorky, kosy, rehky, červenky…

Rašeliniště se jmenuje podle nedaleké osady České Chalupy.

Jděte pomalu, vychutnejte si tu krásu, klid, není kam pospíchat. Chodník je dlouhý zhruba 300 metrů končí výhledovou plošinou na naše největší rašelinové jezírko. Rozloha je asi 1,3 hektaru, hluboké přes metr a půl. Největší mocnost rašeliny dosahuje přes 7 metrů.

I když bude obloha jako šmolka, určitě se ukáže nějaký mrak, takže jeho odraz na vodní hladině svádí k okamžitému focení. Spolu s plovoucími ostrůvky, na kterých roste ostřice nebo masožravka rosnatka okrouhlolistá, je to  to téměř na stránky kalendáře nebo pohlednicová lákadla.

Určitě zahlédnete kachny. Nekrmte je, dbejte zákazu, udržuje se tu přirozená populace, není zájem, aby se z nich staly žebračky z rybníků a řek, které se houfují, jakmile zahlédnou dvounožce.

Chalupská slať má dvě části, jižnější menší se jmenuje Novosvětská.

Jezírka vznikla poměrně nedávno vzhledem ke stáří země, udává se asi 10 tisíc let, kdy se zaplavily mělké prohlubně. O jejich vzniku, rašelině, těžbě, rostlinstvu a živočišstvu i další zajímavosti se dozvíte více v infocentru. Jako topivo a stelivo se zde vytěžilo na 500 000 kubíků rašeliny na ploše asi 50 hektarů.

Přes Novosvětskou slať vedla po válce převaděčská stezka, lidi tudy vodil Kilian Nowotny proslulý jako Král Šumavy. Nowotny pocházel ze slavné pašerácké rodiny, jeho otec znal v oblasti každé stéblo, uměl se důmyslně vyhnout finanční stráži. 

Kilian měl řadu přezdívek - Sekáč, Dlouhý Hans, Paschkönig, Grenzekönig, lidi začal převádět po komunistickém převratu v roce 1948, tajná policie a pohraničníci se mu snažili dostat na stopu. Byl dokonce postřelen, ale unikl. Film, který natočil Karel Kachyňa, ale byl inspirován převaděči Hasilem a Králem.

Za návštěvu stojí i další slatě, ale Chalupská je nejhezčí. Zanechme ji v přirozeném stavu, ať nám dělá  radost, kdykoli se k ní s pokorou před přírodou vrátíme.