Článek
Dvanáctidílný seriál je sice postaven na výtečném obsazení ústřední dvojice, kterou tvoří herci Jozef Kroner a Oldřich Velen, ale současně vtipně zobrazuje život prostého lidu na Slovácku za Rakouska-Uherska. V epizodních rolích se přitom vystřídá plejáda československých herců jako například Vlastimil Brodský, Josef Somr, Slávka Budínová, Jiří Lábus, Jana Švandová, Ilja Prachař, Soňa Valentová nebo Michal Dočolomanský.
Přetrvávající kouzlo reprízovaného seriálu je nejen v samotné předloze Zdeňka Galušky, ale i v kameře Jiřího Kolína a Vlastimila Kosíka, stejně jako v pevně uchopené režii Petra Tučka.
Zdánlivě volný, na sebe nenavazující "sled" národopisných obrázků ze života obyvatel slovácké vesnice, pospojovaný záchrannými či nápravnými "akcemi" staříčků Pagáče a Kláska, je ve skutečnosti kritickým pohledem na "malé" lidské vlastnosti či charaktery. Tak jako tak nechybí celku vtip, ale i laskavost a nefalšovaná slovácká atmosféra.
Seriál, který vychází z Galuškovy knihy Slovácko sa súdí a který se v roce 1984 dočkal i své druhé řady, se však v době svého uvedení jmenoval dost nepochopitelně - Slovácko sa nesúdí. Na otázku, proč tomu tak je, odpověděl před časem jeden z hlavních protagonistů, herec Oldřich Velen: "Tu změnu názvu zavinila někdejší náměstkyně ředitele televize s tím, že prý u nás v socialismu už se nesoudíme. Přitom byla dva roky v rozvodovém řízení. Na tento seriál ale nevzpomínám jen já. Lidé píší a říkají, jaké to bylo pěkné podívání..."
Kromě dvou řad seriálu Slovácko se nesúdí natočil režisér Petr Tuček (1939 - 1990) pro televizi i seriály jako Legenda o živých mrtvých (1971), Muž, který nesmí zemřít (1978) a Dlouhá bílá stopa (1987).
Tuček režíroval také šestidílný historický seriál Ctná paní Lucie (1972), který se natáčel na několika českých a moravských hradech. Hlavní role vytvořili Renáta Doleželová, Jiří Tříska a Svatopluk Matyáš, přičemž autorem scénáře byl Gustav Oplustil. A třebaže tato "česká Angelika" slavila na obrazovkách mimořádný divácký úspěch, po následné kritice přímo z úst tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka, který tvůrcům z tribuny vyčetl, že by měli točit o hrdinech socialistické práce, než se zabývat pletkami rytířů, byl seriál dán do trezoru a posléze zničen. Dnes neexistuje jedna jediná kopie.
Z filmové tvorby Petra Tučka mohou diváci znát snímky jako Svatej z Krejcárku (1969), Stopař (1978), Od vraždy je jenom krůček ke lži (1982) nebo Copak je to za vojáka... (1987).