Hrad Pravda, kultovní zřícenina na Džbánské planině

Od vsi Domoušice budete stoupat táhlým kopcem až na návrší, kde se rozkládá hradní zřícenina. Jste na Pravdě, ale možná také nejste, pravda o Pravdě je totiž trochu zašmodrchaná. Archeologové píší, že hrad je velmi unikátní, a to ze dvou důvodů, prvním – přechod hradu v barokní pevnost, druhou neobvyklým materiálem – bílou opukou.

O Pravdě se toho  moc neví, doba vzniku má několik variant, nikdy tu ale neprovedli archeologický průzkum. Odborníci se liší až v řádech století.

Nejpravděpodobnější je, že stavitelem byl Beneš z Kolovrat a na Pnětlukách, což je ves pod kopcem. Ale přídomku z Pravdy neužíval, ani jeho syn Jan. První písemná zmínka o hradu bez názvu je z roku 1523. Z fortifikačního hlediska přestavoval dokonalé stavitelství, které reagovalo na rozvoj dělostřelectva.  

Hrad jako jiná sídla přestal vyhovovat nárokům pánů, a tak pozvolna pustl.  Už v roce 1593 se uvádí jako "zámek pustý, který slove Pravda". Je pravděpodobné, že kameny z ruiny posloužily ve zdivu domků v okolních vsích. Protože ale hrad vešel ve známost pod jménem Pravda, stal se symbolem národního obrození.

Na táborech lidu a hlášení se k češství se tu scházely v 19. století  tisíce lidí. V současnosti ho užívají vesměs táborníci a trampové, pořádají se tu  kulturní akce a festivaly.

Když už budete v oblasti, zajeďte se podívat do Dolního Ročova. V údolí  stojí areál augustiánského barokního kláštera, založil ho Albrecht z Kolovrat koncem 14. století. Na barokní přestavbě  se podíleli  I. Diezenhofer a A. Lurago.

Ročovský klášter má ojedinělou polohu, byl zbudován na dřívějších gotických základech, proto je utopen v údolní nivě. Po roce 1950 ho užívali jako vězení, kasárna, psychiatrickou léčebnu. To ho totálně zdevastovalo. 

Jedinečný interiér kostela je ale možné navštívit jednou do měsíce při bohoslužbě, nebo se objednat na telefonu 721 175 237.