Článek
Jízda králů připadá na neděli z dvoudenních slavností. Nejprve jezdci za doprovodu dechové hudby přijeli k domu rodičů krále, kde je požádali o souhlas. Před radnicí pak následoval podobný ceremoniál, při kterém žádají starostu města o povolení konat jízdu králů. Teprve potom mohou za mohutného vyvolávání objet hlavními ulicemi město. Král má zahalenou tvář pentlemi a v ústech drží kvítek na znamení mlčenlivosti.
Jelikož slavnosti v sobě zahrnuji i spoustu dalších akcí, naše kroky vedly k místní tvrzi, před kterou se konalo vystoupení folklorních souborů. Mladí muži zde zpívají a tancují tak jako dříve při odvodu na vojnu. Krásné kroje a zajímavé tance zaujaly desítky diváků v zaplněném prostoru před tvrzí. Tato historická stavba z 13. století měla otevřeno a návštěvníci si mohli mimo jiné prohlédnout vinný sklípek z doby založení tvrze i s ochutnávkou vína.
V období Slavností žil celý Hluk programem komponovaným pro široký okruh milovníků zpěvu, tance, dechovky, dobrého jídla, pití a folkloru. Výstavy v místní škole obrazů a krojů dotvářely atmosféru nadcházejícího odpoledního průvodu městem s tzv. Jízdou králů. Obrazy ze soukromé sbírky byly tematicky svázané s touto slavností, byl zde prezentován i slavný moravský malíř Jožka Uprka.
Další zajímavou nabídkou slavností byly o slavnosti zpřístupněné historické domky. Zde v malých místnostech žili lidé v dobách dávno minulých. Domky jsou malé už při pohledu zvenčí, ale pořádně se můžete začít podivovat teprve, až vstoupíte do nejmenšího z nich. Ve světnici s nízkým stropem a rozměry asi 3 x 3 metry uvidíte jedinou postel, která jaksi neodpovídá tomu, že tento prostor obývala devítičlenná rodina.
Úderem půl druhé se vydal slavnostní průvod městem. Koně vyzdobené a jezdci na nich doprovázející krále procházeli po hlavní třídě, jež byla zaplněna diváky. Někteří také v krojích, které mají doma více než sto let, jak nám sdělila místní krojovaná obyvatelka.
Atmosféra byla nepopsatelná a člověk zde měl pocit, že se vrátil v čase o sto i více let zpět. Uprostřed průvodu jel král v ženském kroji s růží v ústech a jeho družina cestou vyvolávala hesla, aby získala peníze na ochranu krále.
Slavnosti byly vždy projevem činnosti národopisných nadšenců, kteří organizovali nejen jízdu králů, ale i přehlídky krojů a další akce jako zajímavý a účinný příspěvek do pokladnice národní kultury a k posílení vlasteneckého cítění a regionálního povědomí.
Průvod prošel po náměstí a za hodinu a půl se dostal na místní stadion, kde pokračovala slavnost. A to komponovaným pořadem „Chovala mě moja máti, nevěděla komu“ – o tom, jak se jako nit proplétalo téma vojny a války životem našich předků.
Král
Tvrz z dálky od potoka
Průvod projíždí bránou na náměstí