Článek
Městečko leží nad soutokem říčky Fugnitz (Bohnice) s Dyjí. Hrad je nejsevernějším ze obranné soustavy v kraji Waldviertel – Polesí, jedná se o jednu z největších souvislých lesních ploch ve střední Evropě.
Nejbližší moravskou osadou je Čížov, po válce byla hranice ostře hlídána všude natáhli ostnatý drát a nástrahy. V Čížově je také minimuzeum železné opony. Nejbližším velkým městem je Znojmo.
Obraz s orlicí
Visí ve velkém hradním sále, nad evidentně hajlujícím davem letí orlice s jeruzalémským křížem. Co z toho odvozovat? Je to adorační paskvil, vyjadřující historii. Proč je na stěně, ví jen vlastník.
Městečko leží nad soutokem říčky Fugnitz (Bohnice) s Dyjí. Auto nechte na malém parkovišti v podhradí, stoupání vás čeká krátké a nikterak strmé. Objekt je bez průvodce, k prohlídce ale můžete obdržet českou dokumentaci.
První zmínka o hradu pochází z roku 1145, Elisabeth von Schleuz je psána jako obdarovaná na listině spolupodepsané Ottou Hertekke. Roku 1187 se nachází v držení hrabat z Plainu. Hardegg, jemuž hrad patřil krátkou dobu, zemřel bezdětný a hrad přešel na Habsburky. Hardeggová je rozená manželka ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Rodu sídlo již přes 300 let nepatří, roku 1731 jej koupili von Khevenhüllerové-Metsch. Jejich přímým potomkům hrabatům Pilati von Thassul zu Daxberg patří od roku 1989. Rod má kořeny v Itálii a Belgii. Objekt zničilo silné zemětřesení 1754 a požár, po třicetileté válce byl stejně opuštěný, chátral a zdivo si mohli poddaní rozebírat na stavební materiál.
Ruinu zachránil a rekonstruoval po roce 1900 J. C. Khevenhüller, spolubojovník císaře Maximiliána I., jehož muzeum tu zřídil. Vzalo z větší části za své v roce 1945. Sbírka je zlomkem zničených a ukradených předmětů.
Pocta císaři Maximiliánovi
Na hradě najdete výstavu o Habsburkovi, mexickém císaři Maximiliánovi I. (1832-1867). Liberál a významný botanik se neměl rád se svým bratrem Františkem I., nesnášel habsburskou politiku. Přijal Napoleonem III. a místními nespokojenci nabízený trůn v Mexiku.
Do zámoří připlul s řadou dobrovolníků, v armádě sloužili i Češi. 10. dubna 1864 ho prohlásili císařem Mexika, většina států ho ale neuznala, ostře byly zejména proti USA. Ty podporovaly i vůdce povstalců, pozdějšího mexického prezidenta Benita Juaréze. Císařovy reformy se brzy znelíbily, v zemi vypukla povstání, vše se řešilo silou. Nakonec byl zajat a popraven Juarézovými vojsky. Jeho tělo převezli na Hardegg a pochovali.
