Článek
Festivalu, který se na začátku minulého týdne uskutečnil v centru moravskoslezské metropole, dominovala zejména dramata, která byla doplněna dalšími žánry a tak si každý návštěvník přišel na své.
Během tří dnů se divákům v Minikině představilo celkem sedm snímků, mezi kterými nemohly kromě již zmíněných dramat na všechny způsoby chybět intimní komedie, osobní dokument, western nebo třeba nábožensky laděný horor.
Snímky kromě španělského jazyka nespojovalo skoro nic a tak si i Ostravané mohli vychutnat filmovou všehochuť tvořenou díly nejrůznějších tvůrců z uplynulých tří dekád. Na rozdíl od jiných měst se však v ostravském programu nenašel dostatek prostoru pro snímky z Latinské Ameriky, ale zato se dramaturgům podařilo protlačit rovnou čtyři filmy z cyklu Čestný Goya.
„Snažíme se divákům zprostředkovat pohled na španělskou tvorbu v celé její šíři, uvést snímky, které by jinak neměli možnost vidět,” okomentoval program ještě před zahájením festivalu dramaturg David Čeněk. A jak řekl, tak se taky stalo.
Intimní komedii o vztazích v mezi příbuznými Rodinné návštěvy, která zahajovala devátý ročník festivalu v Ostravě, a kterou uvedl Pablo Rupérez, kulturní rada španělského velvyslanectví, vystřídalo v první den promítání historické drama z osmdesátých let Esquilache, sledující příběh stejnojmenné postavy, která se ve druhé polovině 18. století snažila otevřít Španělsko světu a tím nechtěně vyvolala povstání.
Druhý den festivalu otevřel dva roky starý dokumentární film Mapa, představující osobní výpověď mladého režiséra, který přišel o práci v televizi a rozhodl se splnit si své sny a točit opravdové filmy. Hned poté následovalo psychologické drama ve stylu magického realismu Psí hlava, vyprávějící o dospívání mladého muže, jenž se rozhodne i přes svůj handicap vést plnohodnotný život. Trojici filmů pak doplnil mysteriózní horor s náboženskou tématikou Paměti padlého anděla, který vznikl v devadesátých letech během obrody španělského hororu, ze které těží tamní kinematografie dodnes.
V poslední den festivalu na ostravské diváky čekaly zbylé dva snímky. Nízkorozpočtové existencionální drama ve stylu francouzské nové vlny Snílci o životě filmařů, o tom co dělají, když zrovna netočí a o jejich vzpomínkách na film samotný. A western Nedělní světlo, jenž vypráví o osudech obyvatel malého městečka na severu Španělska na počátcích dvacátého století, a který udělal důstojnou tečku za celým letošním ročníkem festivalu La Película, jehož poslední zastávkou byla právě Ostrava.