Článek
Obě „Vody" byly založeny pro přítomnost léčivé vody, tedy dobré a hojivé, jako místa lázeňská a poutní. A jak tomu bývá, u jednoho z pramenů v dnešní Dobré Vodě se koncem 17. století zjevila Panna Maria, a jak jinak, než pasáčkovi.
V letech 1708 - 1715 zde díky hraběti Karlu Albertu Buqoyovi vyrostl nad pramenem, jehož mírná radioaktivita z něj činí pramen léčivý (jak bylo zjištěno, bez znalostí fyzikálního podkladu, již v 16. století), kraji decentně dominující barokní kostel. Architekt a stavitel není znám, ale lze usuzovat na Kiliána Ignáce Dientzenhofera, jablka, které nepadlo daleko od stromu, svého otce Kryštofa.
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě u Nových Hradů, se stal brzy významným mariánským poutním místem, Zikmund Winter ho pojmenoval Jihočeské Lurdy.
Dnes klidné místo, odkud je vzhledem k vyvýšené poloze pěkný výhled po okolí, v dobách vzniku kostela navštěvovaly desetitisíce lidí ročně, a to kromě domácích samozřejmě ze sousedního Dolního Rakouska, ale i z Moravy, Uher a Bavorska. Pramen, z kterého si dnes pohodlně natočíte vodu (ani není třeba mít vlastní láhev, prázdně PET lahve jsou k mání u vchodu do kláštera), byl po válce zasypán a ve hře bylo i zbourání kostela – tomu neunikl místní zámeček Buqouyů i domy vysídlených obyvatel.
Součástí areálu je i klášter, nesoucí jméno klášter Božího milosrdenství, v interiéru kostela upoutají malby na stropě, datované k roku 1729 (drobné přemalby byly provedeny při rekonstrukci roku 1888). Obraz Panny Marie Těšitelky, umístěný na zlaceném oltáři, je kopie obrazu z kostela v rakouském Grazu.
Prvenství objevení léčivého pramene však náleží Hojné Vodě, zde byl objeven roku 1564. Kupodivu to nebyl pasáček, ale další z oblíbených postav podobných pověstí - dřevorubec. Jsa zraněný, zažil zjevení svaté Anny, která mu doporučila ránu omývat vodou z pramene.
O zázračném uzdravení se dozvěděli rychle lidé v širém okolí a koncem 16. století si toto poutní místo vysloužilo kostel, zasvěcený logicky sv. Anně. Návštěvu si nenechali ujít jihočeští velmožové z rodu Rožmberků, jak Vilém, tak Petr Vok. Právě Vilém stál u založení osady, když zde nechal usadit skupinku dřevařů (v počtu 26), a místo bylo pojmenováno Vilémova Hora. Ovšem jen do roku 1623, kdy se z ní stal Heilbrunn a později v dobách obrozeneckých současná Hojná Voda (autorem pojmenování byl Palacký).
Kostel byl po odsunu obyvatel zbourán, jeho poutní význam zanikl po vystavění kostela v Dobré Vodě. Najdeme zde kromě věže, pozůstatku kostela, sochu Jana Nepomuckého, nebo na jižním okraji bezmála třítunový zvon setkávání. Je to dar zvonaře Rudolfa Pernera, po odsunu žijícího a pracujícího v Německu. Komu se podaří zavítat sem v neděli na 19. hodinu, uslyší i jeho zvuk, výhled přes louku do kraje je limitován jen vhodným počasím.
VIDEO: Dobrá a Hojná Voda
O kousek dál je možno vyrazit od parkoviště na Kraví horu, na které stojí rozhledna - dříve vojenská hláska, skýtající šanci dohlédnout až k Alpám, poblíž se nachází známý skalní útvar Napoleonova hlava.
Jiná cesta vede z obce, po zelené, od pomníku František Bindera, příslušníka československého letectva a RAF, sestřeleného roku 1942 (podplukovník in memoriam 1991).
