Hlavní obsah

Divadlo se dělá z lásky a člověka moc neuživí, říká herec Tomáš Valík

14. 2. 2014, 11:47
Novinky, Robert Rohál

Léta se už objevuje v nekonečném televizním seriálu Ulice, ale vedle toho má herec Tomáš Valík další zajímavé aktivity. Už před časem začal fotografovat a vystavovat a docela nedávno také psát. Je autorem pohádky O rodině zelených skřítků, která posloužila charitativním účelům.

Foto: Robert Rohál

Herec Tomáš Valík začal už před časem fotografovat i psát.

Článek

V poslední době jste se prezentoval také jako fotograf, jaká témata jste zvolil a kde všude jste vystavoval?

Svou poslední výstavu fotografií, kterou jsem nazval Židovské hřbitovy, jsem vystavoval v podstatě v celém Česku, například v Ostravě, Třebíči, Holešově, Opavě - a celé "tour" jsem zakončil v Galerii STVOL Bořka Šípka v Praze. Mám radost, že se povedla a měla dobrý ohlas. Dokonce se mi podařilo i několik fotografií prodat. V současné době připravuji výstavu s názvem Živly. Bude to dlouhá práce, ale věřím, že se povede.

Co vás vedlo a vede k focení?

Fotografování je pro mne taková moje filosofie. Snažím se mými snímky ukázat lidem, jak vnímám svět. Fotografovat mě naučil můj otec, který byl v podstatě slepý, vnímal hlavně světlo. Světlo také mě vede na cestě vytvořit fotografii. Moje fotky jsou, dalo by se říci, hra se světlem.

Diváci vás znají z televizního seriálu Ulice, ale které role, ať už filmové, divadelní či televizní, si vy sám nejvíc považujete respektive, které role vám seděly, a vy jste je rád hrál?

Ulice, dnešní seriálový fenomén. Moje role Richarda Zajíčka seriál provází již osm let. Z filmových rolí rád vzpomínám třeba na Jana v pohádce Ludvíka Ráži – O Janovi a jeho podivuhodném příteli. Shodou okolností ji televize odvysílala před loňskými Vánocemi. Dále mám velice film Happy – and, kde jsem si zahrál psa. Tak jako tak to byla velice zajímavá práce. Nemohu opomenout ani pár mých divadelních rolí – Malcolm v Macbethovi nebo Tudenz ve hře Vilém Tell. Rád vzpomínám i na inscenaci Amfitryon, kde jsem hrál dvojroli Amfitriona a Zea.

I když se řadu let věnujete divadlu, ve stálém angažmá nejste. Neplánujete v tomto směru nějaké změny?

Divadlo je pro mě magické místo, ale v angažmá nejsem a nikdy jsem nebyl. Raději jsem v divadlech hostoval. Přinášelo mi to relativní pocit svobody, i když svoboda, to je jen relativní pojem. Změny v tomto ale zatím neplánuji. Divadlo se dělá z lásky a člověka moc neuživí. Proto se snažím fotografovat a v poslední době i psát – hlavně pohádky pro děti. Loni jsem napsal pohádku O rodině zelených skřítků pro nadaci Divoké husy. Při křtu byla kniha vydražena za 76 000 korun. Je to charita, ale zahřeje to na srdci.

Reklama

Výběr článků