Hlavní obsah

Desítky přírodovědců bojovaly s přírodou uprostřed rašeliniště

Novinky, Pavel Reichard

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Proud desítek lidí si razí cestu těžkým terénem přes porosty kleče. Po státní hranici, přímo přes rašeliniště bez ohledu na silný déšť. Nejsou to ale běženci. Do srdce Velkého jeřábího jezera se vydali účastníci tradičního přírodovědného semináře, který pořádá odbor životního prostředí Městského úřadu Kraslice.

Foto: Pavel Reichard

Účastníci semináře se vydali do srdce Velkého jeřábího jezera. Že jde skutečně o zrádné rašeliniště se přesvědčili na vlastní kůži.

Článek

Výprava do jednoho z největších krušnohorských rašelinišť byla součástí již osmého semináře, který v Kraslicích proběhl. „Původně jsem ani nepředpokládal, že tento rok seminář uspořádáme,“ přiznal hlavní organizátor akce a vedoucí odboru Jiří Hejkal. „Státní správa je stále více přetěžována, je čím dál těžší najít čas na organizaci takové akce. Jenže lidé si seminář prostě vyžádali. Přihlásilo se na osmdesát účastníků.“

Tématem letošního semináře byla krajina kolem města Přebuz a hlavně přírodní rezervace Velké jeřábí jezero. „Ono vlastně o žádné jezero nejde. Je to jen rašeliniště s několika rašelinnými jezírky. Přesně tak, jak to původní staroněmecký název tohoto kraje říká,“ vysvětlil geolog a přebuzský rodák Petr Rojík.

„Ono to matoucí označení jezero je otrockým překladem německé zkomoleniny Kranichseee, jejíž původní význam byl mokrá krajina, kraj plný jezírek. Čili přesně to, co tu opravdu vidíme. A to označení kranich? Mohlo skutečně znamenat, že tu hnízdili jeřábi nebo pochází z lužického slova kranica, hranice.“

Krajina kolem Přebuzi je odedávna považována za nebezpečnou. „Mechem porostlá rašelina mohla vtáhnout člověka do bažiny. Nikdy tu nebylo husté osídlení, takže by se v bahně uvězněný nebožák nikoho nedovolal,“ popsal zdejší nebezpečí Patr Rojík. „Přesto tu lidé už od středověku žili. Krajina je plná propadlin po povrchové i hlubinné těžbě cínu. A dokonce se tu dodnes dají najít pozůstatky po středověké tavbě cínu.“

Unikátní příroda, ale také kulturní dědictví vedlo k zájmu o ochranu tohoto území. Na německé straně je oblast Velkého jeřábího jezera chráněn už od roku 1908, o čtyři roky později je tu vyhlášena přírodní rezervace. V Čechách je Velké jeřábí jezero vyhlášeno rezervací v roce 1933. Teprve rok 2012 znamená pro ochranu krušnohorských rašelinišť přelom. Vzniká Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, jejíž součástí je také Velké jeřábí jezero.

Ale není to jen příroda, co je třeba na Přebuzsku chránit. „Na Přebuzi je takový soubor původní architektury, jaký nalezneme jen v památkové rezervaci v Podkrkonoší,“ uvedl Lubomír Zeman z Národního památkového ústavu. „Tak jde o významnou turistickou oblast. Přebuz je poklad, který by mohl být podobnou významnou zónou lidové krušnohorské architektury. Otevřela by se tak nová velká možnost rozvoje turistiky.“

Reklama

Výběr článků

Načítám