Článek
Počátky české státnosti
Kamenné valy měly mít výšku až 5 metrů, byly propojené dřevem. Dovnitř se vstupovalo dvěma vchody střežené věžemi, v centru stál na akropoli palác knížete. Nepředstavujme si palác honosný, byla to jen lepší dřevěná stavba.
O významu hradiště hovoří dva kostely, tento počet na jednom místě není v tehdejší době obvyklý. Kníže Spytihněv nechal zbudovat kostel svatého Petra, později bylo připojeno i jméno Pavla, mezi lety 895 až 905.
Zazděné siroty v základech?
Kolem stavby se měly dít velmi podivné věci. Jakmile se začalo stavět, v noci temné a tajemné síly budovu zničily. Spytihněv se prý obrátil na jakéhosi kouzelníka, který uměl zbrzdit černou magii. Na jeho radu nechal zazdít do základů zaživa dvě dvojčata, siroty. Poté už se temné síly stavbě vyhnuly a kostel mohl vyrůst.
O zazděných dětech v základech hradů je ze středověku řada zpráv, některé pravdivé.
Kostel několikrát přestavovali. Ve 12. století byla jedna z apsid přestavěna na čtyřhrannou věž, druhou v 17. století nahradilo barokní kněžiště.
Z kostela Nanebevzetí Panny Marie zůstaly jen obrysové základy. Nechal ho zbořit císař Josef II.
Učiliště knížete Václava
Na Budči se podle svatováclavských legend učil kníže Václav.
Než křesťanství vytlačilo z českého území pohany, měla tu být druidská škola, kde se vyučovala magie. Zmiňuje se o ní ve Starých pověstech českých i Alois Jirásek. Což samozřejmě není pramen věrohodný.
Že byla Budeč, název není hodnověrně osvětlen, centrem vzdělanosti, není pochyb. Archeologové při průzkumu našli rycí pisátka.
Jirásek na Budeč zasazuje i bájného Kroka. Zde byla škola, v níž se učili (žáci) starým zpěvům, věštbám a kouzlům. To by značilo doby pohanské, ostatně i Libuše byla hadačkou, Kazi prý čarodějnicí. Tolik pověsti.
Kolem roku 900 měla přijít na Budeč manželka Vratislavova, kněžna Drahomíra. Údajně byla čarodějnice, neuznávala křesťanství.
Porodila syny – Václava a Boleslava. Václav se odmítal pod vlivem své babičky Ludmily učit magii. Naopak se začal vzdělávat v latině, učil se čtení a psaní, také zpěvu. Drahomíra Ludmilu nejprve vypověděla na Tetín, později ji nechala zardousit. A my jsme měli dva přemyslovské světce, babičku a vnuka.
Zabitím bratra vytvořil státní symbol
Zbožného a povolného Václava zabil, nebo nechal zabít při různě interpretovaném incidentu, u kterého si historikové nejsou jisti ani rokem smrti (935?) jeho bratr, průbojný a zřejmě všehoschopný Boleslav. Slabost se nenosila, boj o trůn byl naprosto legitimní napříč civilizacemi. V Čechách z vraždy vznikla národní legenda, kterou se pyšníme dodnes. Valnou měrou se o ní zasloužil i bratrovrah Boleslav.
Po ustavení Prahy jako centra moci Budeč upadá.
Dodnes se zachoval kostel, místo nejprve jen obrozeneckých, postupně národních poutí.
Slavnosti se konají i dnes, 28. září na svátek sv. Václava.
