Článek
Jak jste se vůbec k fotografování dostal?
Nadšeným fotografem byl můj dědeček. V jeho pozůstalosti jsem objevil zrcadlovky a literaturu a začal fotit. Jenže klasickým fotoaparátem je to velice náročné, zlom nastal v roce 2004, kdy jsem si koupil první digitální fotoaparát.
Fotíte všechno, od aktů přes portréty po krajiny. Jak do toho zapadají Příběhy buráků?
Naše rodina má obchod s chovatelskými potřebami, kde prodáváme i buráky, které milují papoušci. Jednou jsem se jimi probíral a konečně si je pořádně prohlédl. Je to úžasný materiál, protože nenajdete dva stejné. Jsou nejrůznějších velikostí, tvarů a dá se s nimi neomezeně pracovat. Pak už stačilo promyslet a realizovat nápad. Jednoduché to ale nebylo, za každou fotkou jsou měsíce práce. K dnešnímu dni jsem jich nafotil jednadvacet, ale už se k nim zřejmě nevrátím. Poslední fotka, kterou jsem udělal, je loňská. Defenestrace je mou reakcí na politickou situaci. Prostě jsem ji musel nafotit.
Takže přechod na stejně originální zimní krajinky byl v podstatě přirozeným vývojem?
Jsem pracovně velmi vytížený, v podstatě pracuji sedm dnů v týdnu. Nemám tolik času, abych putoval krajinou a hledal ta správná místa. Vždycky se mi líbily fotky skutečných zasněžených hor a tak mě napadlo, že bych mohl nafotit zimní krajiny u mě doma. S akty už jsem měl z dřívějška zkušenosti, a tyhle dva žánry se mi automaticky spojily. Je to ale nesmírně náročné, takže v roce 2012 jsem udělal jen tři fotky. Celkově je jich 23.
Vaše zimní krajinky jsou v podstatě založeny na bázi aktu, podložím pro všechny je ženské tělo. Tohle zřejmě také není snadné vymyslet.
Nejdřív je nutné dostat nápad, o kterém týdny ale i měsíce přemýšlím. Pak si seženu správnou modelku, na které nafotím koncepty. Všechno musím přesně změřit, aby pasovaly rekvizity, které buď koupím, nebo vyrobím. Pak už stačí jen krajinku naaranžovat a najít to správné světlo. Finální focení s aranžováním trvá tak jednu až tři hodiny.
Zima to je sníh. Jaký je ten váš?
U prvních fotek jsem zasněžoval moučkovým cukrem, ale jelikož jsem byl při aranžování celý ulepený, přešel jsem na vhodnější solamyl neboli bramborový škrob.
Na čem pracujete v současné době?
Po večerech fotím panorama Prostějova. Chci zachytit všechny dominanty a výjimečné budovy jako je Dona, OP, muzeum, radnice, KaSCentrum a zvěčnit je na velkoformátových fotografiích. Focení je náročné, protože fotím všechno v jednom duchu, těsně po západu slunce. Vhodný čas trvá tedy jen asi půl hodiny. Každý obraz je složen z 10-50 fotek, jeden snímek má expozici zhruba 10 vteřin, takže celkem to trvá pár dlouhých minut. Doma pak ale nastane několikahodinové skládání. Je to ale finančně dost náročný projekt, takže bych chtěl požádat město o dotaci.
Co plánujete do budoucna?
Plánů a nápadů je spousta, jenže má to jednu vadu. Mě. Spoustu věcí nejsem schopen dotáhnout do konce, domyslet správný fór. Samozřejmě také hraje roli nedostatek času. Takže zatím vymýšlím.
