Článek
Terénní část začala 10. srpna v rámci letní praxe českých i zahraničních studentů archeologie pod vedením Pavla Vařeky ze ZČU a Jamese Symondse z univerzity v Amsterdamu. Mezinárodní charakter projektu podtrhuje význam železné opony v moderních dějinách Evropy.
Železná opona rozdělovala Evropu po více než půl století a postupným zdokonalováním se stala nepřekročitelnou zónou smrti oddělující Evropany žijící v zemích sovětského bloku a na Západě. Tento symbol studené války je zároveň jednou z nejrozsáhlejších liniových bariér v dějinách Evropy. Přestože byla železná opona odstraněna již před dvaceti pěti lety, zanechala dodnes nesmazatelné stopy v krajině i v myslích lidí na obou stranách.
Projekt se zaměřuje na zaniklé nebo zanikající pozůstatky železné opony a objektů Pohraniční stráže, jejichž podoba dnes již odpovídá archeologickým pramenům, a proto se zkoumá archeologickými metodami.
Výsledky srovnávají odborníci s výpovědí dalších druhů pramenů, jako jsou psané záznamy, fotografie nebo vzpomínky. Podoba "ženijně technického zabezpečení státní hranice", jak byla bariéra nazývána v dobové terminologii, prošla řadou výrazných změn, stejně jako organizace ostrahy státní hranice. Každá z nich zanechala svůj otisk v krajině a jejich pozůstatky jsou pozorovatelné v terénu dodnes.
„Železná opona se tak poprvé stane předmětem archeologického výzkumu, a to nejen prostřednictvím průzkumu povrchových, ale také podpovrchových pozůstatků. Dokumentované hmotné prameny navíc nabízejí široké veřejnosti bezprostřední svědectví a mimořádně naléhavou výpověď o totalitním režimu,” uvedl vedoucí expedice a zároveň děkan Fakulty filozofické Pavel Vařeka.
V hraničním pásmu do hloubky až dvanácti kilometrů byla zbořena řada historických vesnic. Obyvatelé zachovaných a nově osídlených vsí se stali předmětem prověřování státními orgány a někteří se jako pomocníci Pohraniční stráže aktivně podíleli na ostraze hraničního prostoru. Jejich vnímání prostoru a krajiny podél železné opony je předmětem antropologického výzkumu.