Článek
Agility je parkurový běh, v němž se ve správném pořadí, směru, bezchybně a co nejrychleji překonávají překážky - skok vysoký a daleký, kruh, slalom, kladina, tunely atp. Zpravidla překážek bývá 20, délka trati do 200 metrů; nejrychlejší "profíci" jsou schopni i náročné trasy zvládat pod 30 sekund.
Psí závodníci jsou rozděleni do tří kategorií podle výšky v kohoutku. Tomu odpovídá i nastavení překážek. Pokud zvládnete všechna úskalí výcviku, lze začít závodit a skládat výkonnostní zkoušky podle platných pravidel Klubu agility ČR.
Než dospějete k závodění, uběhne různě dlouhá doba, závislá od řady individuálních faktorů - stáří, povahy psa i majitele, rasy (šampiony bývají např. border collie ), frekvence výcviku. Je krásné vidět, jak to běhá např. účastníkům mistrovství republiky a lákavé si představit, že jste se svým svěřencem na jejich místě, ale po prvních hodinách výcviku se často dostaví i beznaděj, skepse. Uvědomíte si, že pes není hračka na dálkové ovládání, ale že spolu tvoříte tým, kde člověk je ten, který vede, na koho se váš parťák spoléhá.
Psí závodníci reagují i na sebemenší podněty, jako je např. nepatrně jiný pohyb rukou a váš miláček běží k jiné překážce. Viníkem jste vy. Čím dříve si toto uvědomíte, tím jste blíže k úspěchu. Rovněž si na počátku myslet, že váš pes se nemůže dočkat, až bude moci běhat a skákat, obrazně řečeno, jak vy budete pískat, je hluboký omyl. Dělá jen to, co ho motivuje. Za sebemenší zvládnutý krok musí následovat odměna, která může mít spoustu podob. Od pamlsků, oblíbené hračky až po pochvalu a pohlazení.
Zpravidla je nakonec společné úsilí výcviku završeno ideálním stavem, kdy se váš pes opravdu již nemůže dočkat, až na parkur s vámi vyrazí. Po jeho dokončení vám tou největší odměnou bývá společná radost, že jste si to užili. Pejsanům totiž pořadí na výsledkové listině, chyby a zkoušky nic neříkají, běhání je pro ně hra, kdy běží za svou "kořistí", na jejímž konci je čeká odměna.
Komunita "agiliťáků" je velmi různorodá - napříč všemi věkovými kategoriemi. Velkou skupinu tvoří děti a mladí závodníci, kteří někdy hodně svá umístění prožívají, občas ukápne z dětských tváří i slzička. Ale potkáte zástupce střední i seniorské generace. To, že si vzájemně fandí a radí, nebývá výjimkou.
Pokud agility ještě neznáte a budete mít možnost, určitě se běžte podívat. Nejdříve vás pobaví "spartakiáda" na ploše parkuru "dvounohých" členů týmu. Vypadá jako cvičení tai chi, při kterém účastníci pobíhají a cosi si mumlají - "načítají" trasu, pořadí překážek a povely pro psa. Pohled na souhru kompletních týmů při samotných závodech vás jistě zaujme ještě více.
Závodů se koná opravdu mnoho, např. na Liberecku: Hrádek nad Nisou 30. dubna, Liberec 13. - 15. května, Cvikov 15. srpna... Vrcholem sezóny bude Mistrovství ČR, konající se v Děčíně 3. - 4. září.
Agility je krásným, někdy i náročným sportem, jehož zásady - důvěra, spolehlivost, vytrvalost a sebereflexe - by mohly být i našimi každodenními prioritami.