Článek
„Naši muži umírají. Ukrajinský genofond umírá. Jde o přežití naší země,“ říká Maxim reportérce BBC do telefonu. Nachází se někde poblíž východní fronty. Pětatřicetiletý muž slouží u ukrajinské Národní gardy a když měl nedávno dovolenou, manželka ho přemluvila, aby v Kyjevě navštívil kliniku a zanechal vzorek spermatu, který byl zmražen a bezplatně uchován. Pokud by zahynul, mohla by jeho žena podstoupit umělé oplodnění.
„Je jedno, jestli jste uprostřed bojů, nebo 30 či dokonce 80 kilometrů od fronty. Kvůli dronům nejste v bezpečí nikde. Je to neustálý stres a reprodukční schopnosti klesají. Musíme tedy myslet na budoucnost a na budoucnost našeho národa,“ dodal Maxim.
Zmražení embryí nebo spermií bylo na Ukrajině před válkou výrazně levnější než v západní Evropě. Po invazi ale podražilo kvůli častým výpadkům elektřiny, narušené logistice a odlivu odborníků. Cena služby se vyšplhala až na několik tisíc eur. Pro vojáky je ale zdarma jako součást programu pomoci. Zákon umožňuje, aby po smrti vojáka/vojačky byly vzorky uchovány až tři roky a byly k dispozici partnerovi k použití s předchozím písemným souhlasem.
Pomoc „vojenským rodinám“ nefunguje vždy hladce. Katerina Malyško a její manžel Vitalij se už nějakou dobu snažili o dítě. Jejich problémy s přirozeným početím způsobila válka. „Stres a bezesné noci,“ říká Katerina a dodává: „Každá noc je jako loterie. Nevíš, jestli se probudíš.“
Mladý pár by letos oslavil čtvrté výročí svatby. Minulou zimu měli tři životaschopná embrya na klinice pro léčbu neplodnosti a Katerina měla podstoupit umělé oplodnění. Jenže Vitalij přišel o život. „Byl to přímý zásah řízenou bombou. Neměl šanci,“ řekla Katerina.
Její těžký život zkomplikovala ještě klinika, když řekla, že nemá souhlas manžela, aby se mohla použít jeho sperma. Klinika ho sice nadále uchovávala, ale nemohlo se pokračovat k finálnímu kroku – umělému oplodnění. Katerina se musela obrátit na soud a trvalo dalších šest měsíců, než rozhodl v její prospěch.
