Článek
Ukrajina se ve snaze stát se co nejsilnější pokouší každý měsíc zajistit si nákup zbraní v hodnotě miliardy dolarů, uvedl už dříve prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto zbraně by financovaly v rámci nového systému evropské členské státy NATO, které by je zakoupily od USA a následně je převezly na Ukrajinu.
Kyjev tímto způsobem chce v současné válce svou armádu nejen udržet, ale navíc z ní učinit páteř jakéhokoli poválečného urovnání s cílem odradit Rusko od další invaze. Jak nedávno řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Ukrajina se musí stát ocelovým dikobrazem, který je pro potenciální útočníky nestravitelný.“
Kromě nového systému nákupu zbraní z USA se Ukrajina chce spolehnout také na svůj vlastní obranný průmysl, který je efektivně schopný dodávat na frontu obří množství dronů. V srpnu však Ukrajina oznámila, že dokončila vývoj a zahájila výrobu své první domácí řízené střely dlouhého doletu.
Americký deník konstatuje, že Ukrajina nemá mnoho jiných možností, než posílit svou vlastní obranu. Nejasné sliby Západu ohledně poválečných bezpečnostních záruk se dosud nezměnily v konkrétní závazky a tlak na posílení armády odráží obavy, že se tyto sliby nikdy nenaplní.
„Hlavní zárukou bezpečnosti Ukrajiny je plně schopná, dobře vycvičená armáda, která je neustále v bojové pohotovosti,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.
Nejsilnější zárukou je raketa
Ukrajina doufá, že se brzy bude moci spolehnout na svou novou raketu s názvem Flamingo. Podle odborníků může na papíře uletět více než 3000 kilometrů, což znamená, že by raketa mohla zasáhnout Moskvu a ruská města daleko za hranicemi.
„Sériově vyráběná zbraň pro hluboké údery, jako je Flamingo, je pravděpodobně nejsilnější zárukou bezpečnosti Ukrajiny v poválečném evropském uspořádání,“ napsal v nedávné analýze Fabian Hoffmann, odborník na zbraně z Univerzity v Oslu.
Přesvědčení Ukrajiny, že musí zajistit svou vlastní obranu, vychází z tvrdé zkušenosti, kdy v minulosti došlo ke zhroucení bezpečnostních záruk. Ukrajinští představitelé poukazují na Budapešťské memorandum, závazek podepsaný v roce 1994, který měl chránit zemi po získání nezávislosti, připomněl deník.
Na základě této dohody Ukrajina vrátila Rusku staré sovětské jaderné zbraně výměnou za bezpečnostní záruky od Ruska, Spojených států a Velké Británie. Dohoda však tyto záruky podrobně nespecifikovala a neposkytovala žádný příslib vojenské podpory v případě útoku. Ukrajina tvrdí, že nedostatek konkrétnosti dal Rusku volnou ruku k útoku. K prvnímu došlo v roce 2014, ke druhému pak o osm let později.
