Chybějí muži. Rusko kvůli válce zavádí plánované hospodářství

Podle Denise Muratova, ruského vicepremiéra a šéfa ministerstva průmyslu a obchodu, je nutný „přechod od absolutně tržní průmyslové politiky k politice zajištění technologické suverenity“.

„Přecházíme na manuální řízení, jehož hlavním rysem je, že stanovené cíle jsou naprosto unikátní, a vyžadují tudíž zcela unikátní způsob rozhodování a zavržení dosavadních efektivních způsobů řízení,“ poznamenal list Kommersant.

Vláda schválila seznam státních institucí, většinou napojených na bezpečnostní složky, které mohou za účelem „vojenské operace“ nakupovat bez vyhlašování veřejné soutěže, oznámil v úterý na Koordinační radě pro zajištění potřeb ozbrojených sil premiér Michail Mišustin.

„To umožní rychleji získávat výzbroj a další vybavení, operativně opravovat (vojenskou) techniku a plnit úkoly spojené s obranou a bezpečností státu,“ citoval jej web ministerstva.

Šéf vlády také žádá, aby se do dodavatelského řetězce „aktivněji zapojily“ soukromé firmy, včetně malých a středních. „Jen část požadované produkce je utajovaná,“ uvedl.

„Dlouhodobé potíže takového přístupu, jako je degradace standardních způsobů podnikového řízení, se ukážou až za několik let,“ napsal Kommersant.

Přechod od tržní ekonomiky k plánovací je nejvíce patrný při nahrazování chybějícího dovozu v důsledku protiválečných západních sankcí. Skutečnost, že projekty, které mají díry na trhu zaplnit, mohou být ekonomicky nevýhodné, se přitom už nepovažuje za překážku jejich realizace.

„Vláda se musí naučit podporovat i plánovaně ztrátové projekty,“ řekl Vasilij Osmakov, náměstek ministra průmyslu a obchodu, v horní komoře ruského parlamentu (Radě federace).

Nezbytné náklady na prioritní projekty – jde o 164 projektů v chemickém a farmaceutickém průmyslu, strojírenství, leteckém průmyslu, lodní výrobě a elektronice – ministerstvo odhaduje na více než šest bilionů rublů, a to s plnou státní podporou a zárukami odběru.

Podle Osmakova jde třeba o zajištění náhrady klíčových substancí životně důležitých léků (sankce EU se na léky nevztahují – pozn. red.) nebo o vývoj dílů pro automobilový průmysl, který je v těžkém propadu.

Průmyslu chybí asi tři sta klíčových komponentů, které je potřeba nahradit ruskými. Ty je nutné vyvinout a vyrobit. A to za situace, kdy zaměstnavatelům kriticky dochází pracovní síla – do války zamířilo tři sta tisíc mobilizovaných mužů a dle ruského tisku také osmdesát tisíc dobrovolníků, což se nemohlo na trhu práce neprojevit.

Pracovní agentury se tak odborné pozice chystají obsazovat staršími ročníky nebo naopak mladými nezkušenými zaměstnanci, na tradičně „mužské“ práce opět směřují ženy.

Jak napsal ruský týdeník Profil, letos „kvůli mobilizaci a emigraci (ruský) trh práce přišel o 770 až 820 tisíc lidí. Počet obyvatel v produktivním věku činil počátkem roku dle údajů ruského statistického úřadu Rosstat 83,2 milionu, tudíž na trhu chybí jedno procento práceschopného obyvatelstva“.

„V mnohých odvětvích je teď patrný nedostatek kádrů. Je potřeba přijmout konkrétní řešení k zajištění pružnosti trhu,“ potvrzuje ruské ministerstvo průmyslu a obchodu.