Rusům se tenčí flotila bombardérů Tu-95

Zasáhnout se Tu-95 podařilo na základně Engels-2 v saratovské oblastim, vzdálené asi 800 km od hranic s Ukrajinou. „Povedlo se to bojovníkům jednotky Alfa ukrajinských bezpečnostních sil,“ uvedl Zelenskyj v prohlášení na síti X.

Satelitní záběry ze základny ukazují vážně poškozenou pravou polovinu křídla tohoto bombardéru schopného nosit i jaderné zbraně. „Konec křídla je i s pravým vnějším motorem odlomen, letadlo tedy nelze snadno opravit, pokud vůbec,“ uvedl ukrajinský web Militarnyj.

Dodal, že stroj byl na základně používán k výcviku spolu s dalším letounem, který ukrajinské drony zničily 16. července.

Není zcela jasné, kolik má Rusko ještě těchto bombardérů, jichž bylo celkem vyrobeno přes 500. Před válkou se uváděla necelá stovka s tím, že ve službě je jich asi 55. V roce 2023 mělo mít ruské dálkové letectvo 45 strojů Tu-95MS a 18 dále modernizovaných Tu-95 SMS. Army Recognition odhadoval v půlce července stávající flotilu na 27 až 34 letuschopných strojů, z nichž se dá aktuálně nasadit 18 až 25.

Web Oryx monitorující ztráty uváděl na začátku roku deset zničených Tu-95. Do přehledu zařazuje jen stroje, jejichž zničení nebo poškození je fotograficky zdokumentováno. Největší část jich byla zničena drony na sibiřském letišti v rámci operace Spider Web.

Po opakovaných útocích na základnu Engels-2 se část Tu-95 přesunula na arktickou základnu Oleňa. Další jsou na dálněvýchodních základnách.

Protože byla výroba ukončena v roce 1992, je obtížné vážně poškozené stroje opravovat. Snižuje se tak flotila nosičů schopných vypalovat střely s plochou dráhou letu. Mohou je vystřelovat ještě největší nadzvukové bombardéry na světě Tu-16, těch má však Rusko málo a jejich provoz je extrémně drahý. Letouny Tu-22M3 unesou méně střel s plochou dráhou letu a ještě méně jich unesou frontové bombardéry Su-34.

Rusko se však nově soustřeďuje na útoky balistickými raketami, proti nimž chybí Ukrajině obrana. Střely s plochou dráhou letu se Ukrajincům dobře daří sestřelovat.

Bombardér Tu-95, poháněný čtyřmi turbovrtulovými motory, byl zařazen do výzbroje sovětského dálkového letectva v padesátých letech. Stroje, které měly původně sloužit k jaderným úderům, byly postupně modernizovány a jejich účely se změnily.

Rychlost 850 km a velké rozměry z nich udělaly snadné terče pro rakety protivzdušné obrany. Lehce je mohly sestřelit i nadzvukové stíhačky. Proto se začaly využívat jako dálkové průzkumné a hlídkové. Provádějí mnohahodinové lety nad Pacifikem i Severním mořem a přibližují se k Norsku i Británii nebo Japonsku.

Verze Tu-95MS se vyráběla od začátku osmdesátých let do rozpadu SSSR. Měla dokonalejší profil křídla. Mohla vypouštět i střely s plochou dráhou letu. V této roli je používá Rusko stále a vypaluje z nich na Ukrajinu střely CH-55/555 a Ch-101, který bombardér unese až osm.