Neviditelná smrt. Životy po protržení Kachovské přehrady ohrožují i spláchnuté miny

„Věděli jsme, kde hrozí nebezpečí. Teď to nevíme,“ řekl agentuře AFP Erik Tollefsen z Červeného kříže. „Víme jen, že jsou někde po proudu,“ dodal s tím, že jde o protipěchotní i protitankové miny.

Dodal, že miny podél Dněpru, který už měsíce odděluje ukrajinskou a ruskou armádu, rozmisťovaly obě strany konfliktu.

Upozornil přitom, že i po zaplavení miny zůstávají funkční, smrtelné nebezpečí tak mohou představovat ještě dlouhá desetiletí. Přesný počet spláchnutých min nezná. „Víme jen, že jejich počet je enormní,“ řekl.

Pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) několik měsíců mapovali a označovali minová pole, s lokalizací nebezpečných míst měl do budoucna pomoci i nově představený dron využívající umělou inteligenci.

„Teď všechno spláchla voda,“ povzdechl si Tollefsen.

Také ukrajinské úřady před minami varují, byť zmiňují jen ty, které rozmístili Rusové.

„Levý břeh je nižší a tím trpí nejvíce, právě na levém břehu se voda ve velkém rozlévá. Minové bariéry, které nepřítel postavil na levém břehu, byly odplaveny, dochází k detonacím těchto min a nesou se celým Dněprem. Nemůžeme spočítat, kolik min nepřítel rozmístil… Mohlo jich být hodně,“ citoval web Ukrajinská pravda Natalju Humenjukovou, mluvčí ukrajinského vojenského jižního velitelství.

Určitou naději do budoucna představuje alespoň zmíněný dron, který by měl odminovací práce oproti nynějším metodám výrazně urychlit.

„Jeden člověk zvládne průměrně odminovat zhruba 50 metrů čtverečních za den. Konzervativní odhady naznačují, že s touto novou technologií, sestavenou MVČK ve spolupráci s partnery, zvládneme prozkoumat a zpracovat zhruba 100 tisíc metrů čtverečních,“ řekla šéfka MVČK Mirjana Spoljaric Eggerová.