Hlavní obsah

Ludvík: Sankce chování Ruska nezmění, Západ Ukrajině moc nepomohl

26. 2. 2022, 11:09
Právo, zr

Politika chytré horákyně, tedy sliby Ukrajině, že vstoupí do NATO, ale žádné činy, Ukrajině uškodily. Pokud dnes budou chtít západní země Ukrajině pomoci vojensky, riskují zažehnutí třetí světové války, říká v rozhovoru pro Novinky Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.

Jan Ludvík

Článek

Budou sankce EU a USA vůči Rusku účinné?

Je potřeba říci, že za posledních 70 let známe asi 1400 případů, kdy byly ekonomické sankce nebo hrozba ekonomickými sankcemi použity. Přesně v nula procentech případů to zabralo proti velmoci, jejíž vojenské chování mělo být ovlivněno. Od ekonomických sankcí si skutečně nemůžeme slibovat, že nějakým způsobem změní chování Ruska. Ani v dlouhodobé perspektivě to nemá velkou naději na úspěch. Přesto je dobře, že jsme je přijali, je to důležitý symbol. Ukazuje, že jsme extrémně nespokojení, nelíbí se nám to a začínáme jednat. Teď jednáme o ekonomických sankcích, ale přijdou další kroky, jejichž cílem bude zajistit bezpečnost Evropy. A nebudou to, po čem Rusko toužilo.

Co budou další kroky?

Předpokládám, že po tomto šoku se Evropa probudí z toho snění, že válka je přežitek a do Evropy vstoupit nemůže. A že evropské státy dají dohromady své ozbrojené síly, které za posledních třicet let, když ne zanedbávaly, tak transformovaly pro mise úplně jiného charakteru, jako jsou mírové operace a krizový management. Můžeme předpokládat, že evropské státy se vrátí tam, kde byly za studené války.

V pátek EU zmrazila majetky Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Dotkne se jich to, nebo s tím zřejmě už počítali?

Autoritářské státy, pokud jsou cílem sankcí, umí většinou dopad sankcí převést na civilní obyvatelstvo. Rusko není extrémně bohatá země, ale pořád má dost bohatství na to, aby, když každému Rusovi vezmete trochu, zbylo na sortu „věrných“ dost. Nepochybně věděli, že se to stát může a kalkulovali s tím.

Předpokládám, že po tomto šoku se Evropa probudí z toho snění, že válka je přežitek a do Evropy vstoupit nemůže

Není chyba, že se Rusko nevyloučilo ze systému SWIFT?

Přiznám se, že neznám analýzu, jaký dopad by to mělo. Ale obecně, ve chvíli, kdy jde velmoc do války, sankce její chování nezmění. Vzpomeňme, za jaké situace v minulosti byly státy ochotné bojovat. Německá města za druhé světové války končila v troskách pod nálety – a nejen, že stát dál bojoval, ale držel dál v chodu ekonomiku a vyráběl zbraně.

Mezinárodní obchod fungoval i před SWIFTem. Je možné, že najdou jiné platební metody.

Myslíte, že Čína Rusko podrží?

Čína je v dvojaké pozici. Nepochybně hraje geopolitickou hru. Každý problém, který mají Spojené státy někde jinde než v Asii, je pro Čínu dobře. Na druhou stranu má Čína dobré vztahy s Ukrajinou. Čína klade důraz na suverenitu a teritoriální integritu. Je pro ni důležitá kvůli otázce Tchaj-wanu. Tchaj-wan pokládá za součást suverénní Číny a nikdo by jí do toho neměl kecat.

Rovněž je třeba říct, že stejně jako Čína útok na Ukrajinu zřetelně neodsoudily i další státy, například Indie.

Existuje podle vás něco, kromě přímého vojenského zásahu, co by Putina dovedlo k zastavení útoku na Ukrajinu?

S výjimkou vojenského zásahu, tak to jediné, co by mohlo fungovat, ale není to jisté, je, že mu dáme to, o co si řekl. V západním prostředí je i z kulturních důvodů extrémně nepopulární ustupovat „bad guys“ (padouchům – pozn.red.). Všichni máme nakoukané z filmů, že je to špatně. Že když přijedou zločinci do města, tak je má šerif vypráskat, a ne je podplatit. Ale je to možnost, která by mohla fungovat, i když není dobré ji použít.

Když nám vadí ústupky, proč jsme Ukrajině nepomohli víc? Proč jí Západ neposkytl protivzdušnou obranu Iron Dome, jako má Izrael proti raketám z Palestiny?

Je otázka, jestli by to šlo. V té fázi, kdy jsme začali pomoc poskytovat, už bylo pozdě. Sofistikované zbraňové systémy, o kterých se bavíme, nelze do armády zavést rychle. Musí se integrovat. Protiraketový systém musí fungovat s celou sítí radarů, aby byla raketa zachycena a sestřelena. Je potřeba vycvičit osádky. To všechno trvá, to se nedalo udělat na podzim, když žádosti přišly.

Mohlo se to udělat dříve, ale vždy to bylo za cenu rizika, že to Rusko vyprovokuje k útoku. Že Rusko zaútočí dřív, než zbraně přijdou, takže Ukrajině nepomůžou.

Když tedy necháme Rusku vzít si, co chce… Tvrdí, že chce denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny. Co si pod tím představit?

Rusko neříká konkrétně, co tím myslí. Odkaz na denacifikaci směřuje na ruskou posedlost a fascinaci odkazem druhé světové války. To je vzedmutí Ruska, na které jsou Rusové hrdí. Co myslí demilitarizací, to je také otázka. Pokud by se jednalo o neutralitu, jakou mělo Finsko za studené války, tak by to pro Ukrajinu v tuto chvíli, kdy ruské tanky míří na Kyjev, nebyla nevýhodná nabídka.

Pomohli jsme Ukrajině jako Západ dost?

Nemyslím, že jsme jí pomohli. Myslím, že jsme jí spíš dost uškodili naší politikou chytré horákyně, kdy jsme Ukrajině slibovali vstup do NATO, ale nikdy jsme ji do něj nevzali a ani nechtěli vzít, i když se teď budeme tvářit, že to tak nebylo. Ukrajinu jsme dostali do situace, kdy Rusko se nebálo učinit vojenskou akci proti ní, ale zároveň Rusům připadala nepřijatelná možnost členství Ukrajiny v NATO. My jsme tím Rusko provokovali, ale zároveň jsme Ukrajinu nechránili. Měli jsme si vybrat jen jednu z cest, říct si, jestli jsme ochotni Ukrajinu chránit. A buď ji do NATO přijmout, nebo zcela jasně říci, že ji nepřijmeme. Nakonec předtím, než konflikt vypukl, ukrajinský prezident Zelenskyj velmi apeloval na Západ, aby se jasně vyjádřil, jak to bude.

Má podle vás vůbec Ukrajina šanci ruské přesile odolat a válku vyhrát?

Byl by to malý zázrak, i když i ty se občas ve válce dějí.

Takže se dá říci, že jsme Ukrajinu obětovali. Koukáme na to, co se tam děje, v přímém přenosu, ale reálně jí nepomůžeme.

My jí moc pomoci nemůžeme. Pokud nechceme riskovat třetí světovou válku, která bude válkou jadernou a všechny nás zabije, tak máme velmi omezené možnosti toho, co dělat. V takovém případě je lepší zkousnout, že byla naše politika chybná. Ukrajina by nebyla prvním státem, který Rusko okupovalo. Na příkladu Maďarska a Československa vidíme, že i když nebyla okupace nic pěkného, tak to nakonec dobře dopadlo. Rozhodně to dopadlo lépe, než kdyby byla jaderná válka.

Nebude však pak platit, že „s jídlem roste chuť“ a Putin bude chtít zaútočit na další státy?

Je extrémně nepravděpodobné až nemožné, že by chtěl postupovat dál bezprostředně poté, co zaútočí na Ukrajině. Ono se nezdá ani moc pravděpodobné, že by chtěl Ukrajinu okupovat. Z dlouhodobého hlediska to vyloučit nemůžeme, i když si nemyslím, že by si na to Rusko trouflo. Rovnováha sil nemluví v jeho prospěch. Nebude jednat hned a my jako Západ, pokud budeme jednat rozumně, dáme do kupy naší obranu. V takové situaci je nepravděpodobné, že by Rusko podniklo útok na některý z členských států NATO.

Putin se opakovaně hanlivě vyjádřil na adresu ukrajinské vlády a prezidenta, označil je za nacisty a narkomany. Není na místě obava, že se bude snažit členy vlády nechat zavraždit, nebo zajmout?

Zajmout by je chtěl určitě, ale to je ve válce legitimní. Nemyslím si, že by je chtěl zavraždit. Spíš bych čekal scénář, kdy se pokusí vedení zajmout a donutit podepsat nějakou variantu zvacího dopisu.

Do války se připojili i hackeři, kteří vyřazují z provozu alespoň na krátkou dobu webu ruských institucí, například státní televizi. Je to něco, co Rusko bolí?

Nevím, jestli je to bolí. Ale možná je to ponižuje.

Neměla by mít Evropská unie vlastní armádu?

Mělo by to výhody i nevýhody. Jednotná evropská armáda by měla šanci být výrazně efektivnější než spolek řady menších armád členských států. Ale znamená to vyřešit neuvěřitelné množství praktických problémů, jak armáda bude vypadat, kdo jí bude velet a jakou techniku bude používat. Zazní tam řada národních zájmů… A pak samozřejmě, kdo bude rozhodovat o jejím použití.

Měla by o tom EU začít aspoň uvažovat?

Evropa by se k této otázce měla vrátit. Nejsem si však jistý, jestli by takovou evropskou armádu bylo možné vybudovat na platformě současné EU, respektive toho, jak v ní fungují bezpečnostní otázky. Unie nemá bezpečnostní tradici a nedaří se jí v této oblasti fungovat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků