Hlavní obsah

Úpická Dřevěnka se dočkala kvalitní rekonstrukce. Nyní je ozdobou města

– Úpice
Novinky, nes, maj

Dvě stě let sloužila úpická Dřevěnka jako hospoda, teď je z ní národní kulturní památka. Město po deseti letech dokončilo její rekonstrukci, která si vyžádala dvacet milionů korun. Historická dřevěná budova předtím desítky let chátrala.

Dřevěnka se dočkala rekonstrukce, nyní je z ní památka Video: Novinky

 
Článek

Statek s číslem popisným 92 stojí v samém srdci podkrkonošského městečka neodmyslitelně spojeného s pohádkami Karla Čapka. Dřevěnka je připomínkou lidové roubené architektury.

První písemná zmínka o ní pochází z roku 1559 v trhových knihách města Úpice, kam se dostala už jako dlouho existující nemovitost, kterou jeden majitel převáděl na jiného. Hospoda v ní pak fungovala od roku 1735 až do roku 1990.

V padesátých letech minulého století budova začala chátrat, dokonce se objevily návrhy Dřevěnku zavřít. Nakonec k tomu nedošlo, místo toho dále sloužila svému účelu, přitom zvolna chátrala dál.

Objekt se rekonstrukce dočkal až ve 21. století. Od posledního majitele jej v roce 2007 převzala obec a rok poté začala připravovat její rekonstrukci. Ta nakonec trvala 10 let. Stavebně historický průzkum zpracoval architekt Jiří Škabrada.

Zajímavost
Stavebně historický průzkum stavby mj. odhalil, že dřevo, jež se dodnes v Dřevěnce zachovalo, bylo pokáceno mezi léty 1604-1605 a 1609-1610. Z toho vyplývá, že na samém počátku 17. století prošla budova velkou rekonstrukcí.
Foto: Novinky

Přesně sesazené štípané šindele jsou dokladem toho, že si dnešní řemeslníci ve zručnosti nikterak nezadají se svými předky.

Dřevěnka je cenná nejenom z historického hlediska, ale i jako technická památka.

„Budova je sroubená z nehraněných kuláčů. Je to velmi původní, historický a starý způsob roubení, který je typický pro nejstarší vrstvu lidové architektury, kterou máme nejenom v českém prostoru, ale i ve středoevropském prostoru dochovanou,“ říká Jana Nešněrová z Městského muzea a galerie Julie Winterové Mezerové.

Vysoká střecha, dýmník i pivovod

Poloha roubené stavby v Podkrkonoší je příčinou, proč má velmi příkrou střechu. Ta je vyšší než obě podlaží pod ní a kryta je štípaným šindelem.

Způsob kladení šindelů pak jistě nadchne každého znalce, neboť svědčí o řemeslném mistrovství tehdejších i současných tesařů. Ostatně, nejlepším důkazem je skutečnost, že při větrných bouřích, které Úpici v létě 2018 postihly, se na střeše posunul jeden jediný šindel.

V Dřevěnce návštěvník objeví i tzv. dýmník, což je nálevkovitý útvar nad kamny u stropu, který sbíral dým z otevřeného ohně v místnosti, aby se po ní nerozptyloval, a odváděl jej mimo ni, do půdy, odkud odcházel skrz střešní krytinu, nebo otvor ve štítu. Bez velké nadsázky tak lze říci, že dýmník je pradědečkem dnešních digestoří.

Foto: Novinky

Ve sklepě zůstal zachován i původní pivovod.

K dochovaným prvkům patří rovněž původní pivovod, jenž býval typickým vybavením lokálů v dobách, kdy se pivo čepovalo z čepu. Zde vedl ze sklepa do sálu.

Záhada starého sklepa

Za nejstarší části domů platívají obvykle sklepy.

„Tady u nás na Dřevěnce je to pravděpodobně také tak, ale nesedí to úplně. Sklepy máme dva, severní a západní. Menší z nich je nověji rozšířený z období, kdy bylo potřeba získat větší prostor pro skladování brambor. To znamená sklonek 18. až samotné 19. století.

Naopak starší větší sklep neodpovídá svým půdorysem půdorysu nad zemí. U něj lze uvažovat, že je ještě o stupeň starší nežli Dřevěnka v té podobě, jak ji známe dnes," říká Jana Nešněrová.

Foto: Novinky

Interiér je vybílen vápnem. To, že se po čase oprýská, je přirozené a počítá se s tím. Návštěvníci Dřevěnky se díky tomu dozvědí, že jarní bílení chalup patřilo k pravidelným každoročním pracím.

Rekonstrukce Dřevěnky stála skoro 20 milionů korun. Velkou část město hradilo díky dotacím, státním i evropským.

V roce 2010 byla stavba uznána jako národní kulturní památka, díky čemuž se mohla o dotace přihlásit.

V současnosti nabízí návštěvníkům zážitkovou expozici skanzenového typu, která jim představí způsob života na malém městě ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století.

Může se vám hodit na Seznamu:

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám