Legendami opředené hrady, nedotčená příroda i dobrodružství v podsvětí. Barevný podzim odkrývá nové rozměry chorvatských klenotů

Podzimní výlet za chorvatskými poklady skýtá mnohé výhody: příjemné teploty, méně turistů, levnější ubytování a komornější atmosféru. Komu bychom ho doporučili? Všem! Chorvatsko ukrývá řadu neobjevených klenotů. Milovníci historie, legend i přírodní turistiky si zkrátka přijdou na své. Romantické duše budou jednoduše ohromené malebnými vesnicemi a městečky. Gurmáni zažijí slast při ochutnávání lokálních lahůdek a vín. Chorvatsko můžete zažít všemi smysly!

Chorvatské vnitrozemí je do jisté míry ještě stále turisty neprávem opomíjeno. Jedná se o zemi, v níž od dávnověku zanechaly stopu mnohé slavné kultury. Ve skoro nedotčené krajině se ukrývají hrady, zámky a tvrze, které si lze na podzim vychutnat bez spěchu a většího množství turistů. Často stojí v blízkosti malých vesnic obklopených lesy, kopci, loukami a vinicemi, kde se můžete zastavit a nasát přívětivou místní atmosféru a ochutnat domácí pochoutky.

Mezi takové patří například zámek Tikveš, který stojí ve stoletém dubovém lese v přírodním parku Kopački Rit. Zámek byl v minulosti oblíbeným místem setkávání důležitých státníků a známých osobností. Po několik let byl zámek rovněž loveckou chatou prezidenta Tita. Díky rozsáhlé rekonstrukci, kterou zámek prošel, slouží prostory v současnosti jako evropské environmentální centrum, v němž se konají různé programy zaměřené na ochranu přírody.

Jeden z nejlépe dochovaných opevněných hradů pozdního středověku je Veliki Tabor. Hrad stojí na západním konci systému opevnění, které mělo zemi bránit před nájezdy Turků na severní hranici dnešního Chorvatska. Český a maďarský král Zikmund Lucemburský tuto původně pevnost věnoval darem Hermannu II., který mu zachránil život v bitvě proti osmanským Turkům. Dokonce se následně stal královým poradcem a nějakou dobu pobýval v Praze. S jeho jménem je i spjata legenda o nebohé dívce, jejíž duch dodnes obchází zdi pevnosti.

O něco komornější než středověké hrady, leč neméně zajímavá, je vesnice Kringa ve vnitrozemí Istrie. Její kolorit tvoří kamenné domky a kostelík. Můžete se zde dokonce vydat po stopách nejstaršího evropského upíra Jura Granda. Jeho přízrak udělal na 16 let z Kringy vesnici strachu. Zemřel každý, na jehož dveře v noci zaklepal. Místní lidé nakonec sebrali odvahu a zbavili se těla tohoto upíra. Od té doby zavládl ve vesnici zase mír. V Krinze se už nemusíte obávat nadpřirozených bytostí a můžete se směle vrhnout do ochutnávek istrijské lahůdky – lanýže a zapít ji sklenicí výborného vína – malvazijí.

Mlynářská vesnice Rastoke na řece Slunjčice přenese návštěvníky do pohádkového místa s vodopády a jezírky, kolem nichž tančily víly. Legendy vyprávějí, jak si rastocké víly půjčovaly koně místních mlynářů na noční divoké projížďky a ráno je vracely zpocené a zchvácené. Vesnička Rastoke je dnes jeden z chorvatských skanzenů. Byl prohlášen za kulturní a přírodní památku. Neměli byste ho minout při svém výletu na Plitvická jezera, leží od nich asi 30 kilometrů.

Za dobře ukrytou, krásnou a doslova fascinující tváří Chorvatska se musíte vydat do oblasti městečka Perušić. Přesněji řečeno do jejího podzemí. Vyniká totiž rozsáhlými jeskynními komplexy. Konkrétně jeskynní park Grabovača, který se nachází v rozsáhlé nedotčené krajině, je evropský unikát. Návštěvníkům je otevřen až do konce listopadu a vy se k němu snadno dostanete po dálnici A1 Záhřeb–Split. Celé jeho území je chráněné a přístupná je pouze jeskyně Samograd – největší a nejpřitažlivější objekt celého parku.

V oblasti Lika, v níž leží Perušić, na vás čekají dobře značené cyklostezky, turistické stezky, tematické naučné stezky pro děti, eko hřiště a vyhlídky. Stojí zde také kostel Povýšení svatého Kříže, gotický kostel ze 13. – 14. století a za osmanské vlády byl přeměněn na mešitu.

Součástí staroslověnské mytologie jsou obři nazývaní Hajdi. Byli tvůrci mnoha měst na kopcích Istrie. Postavili i nejmenší město na světě – Hum. Jejich další domov byl samoborský kraj, v němž se bránili příchodu lidí stavbou obrovských skalních stěn a stromů. Dnes jsou tyto útvary součástí Parku přírody Žumberak a vy jej můžete objevovat. Vydejte se do roztomilých vesnic s malebnými řeckokatolickými kostelíky na strmých kopcích. Vaší pozornosti by nemusel uniknout Okić, hrad u Samoboru, který nebyl nikdy dobyt. Při pohledu na jeho polohu to nemůže nikoho překvapit. Díky ní lze zažít úchvatný výhled do pestrobarevné krajiny, zvlášť za přívětivého počasí.

Významnou stopu po sobě zanechali antičtí Řekové v krajině Starigradská pláň (pole) na ostrově Hvar. Starigradské pole je zemědělská krajina s nejzachovalejšími řeckými antickými vinicemi a olivovníky ze 4. století před naším letopočtem. Odhaleny zde byly i luxusní stavby, které později vybudovali Římané. Od roku 2008 nad místem drží ochrannou ruku UNESCO. Nechte na sebe dýchnout atmosféru výjimečného místa, na kterém lidé dokazovali svou vyspělost.

Nechte se inspirovat.