Hlavní obsah

Ve sklepě znásilnil dívenku a po činu ji oslepil. Valdice pak netvora vyděsily k smrti

Květen 1987. V činžovním domě u Vltavy schází paní Havlíčková ze třetího patra do sklepa. Suterén je v hrůzném stavu. Havlíčková zaslechne ze sklepní kóje tiché sténání. Protáhne se za roh, kde naříká těžce zraněná dívenka. Zranění má po celém těle včetně obličeje a očí. Havlíčková jedná instinktivně, dívku, ve které poznává Alenku, bere do náručí a co nejrychleji běží nahoru do bytu a volá záchranku. Na hrůzný případ z konce osmdesátých let vzpomíná i Josef Lottes, bývalý kriminalista z pražské mordparty.

Foto: Novinky

Zloději životů: Sklep (1987)

Článek

Upozornění: Následující článek slouží pouze jako upoutávka k novému dílu podcastu Zloději životů, který si můžete pustit v přehrávači. Rozuzlení se v článku nedozvíte, přesto text obsahuje spoilery.

Sousedka zraněnou a ušpiněnou dívku ve svém bytě v nejlepším úmyslu ještě před příjezdem sanitky osprchovala. „Bohužel tím zničila možné stopy, které pachatel na těle dívky mohl zanechat,“ vzpomíná Lottes. Lékařská zpráva kriminalisty šokovala. Teprve jedenáctiletá Alenka byla znásilněna, vážně zraněna prakticky po celém těle. Navíc po útoku zůstala oslepena.

„Její výslech ze začátku vůbec nepřicházel v úvahu. Dostali jsme se k ní až po několika dnech, kdy nám částečně popsala, k čemu v domě došlo,“ říká Lottes. Alenka se vrátila po obědě školy, měla jít do kina. Místo toho nakonec s kamarádkou u Vltavy venčily pejska. Toho si přišel pohladit i neznámý muž. Podle Alenky byl starší, vrásčitý. Žádné delší výpovědi však zpočátku nebyla schopna.

Do pátrání po pachateli se vložilo i nejvyšší vedení tehdejší policie. „Museli jsme denně chodit prezentovat, co jsme na tom případu udělali. Ale my jsme dlouho neměli vůbec nic,“ připouští bývalý operativec.

Koncem osmdesátých let se prověřovaly stovky osob, provádělo se šetření mezi devianty, recidivisty, ale klíčový poznatek dlouho nepřicházel.

Až po téměř třičtvrtě roce zazvonil na policii telefon. Na druhé straně sluchátka se ozvala družka jistého Antonína Špačka. I jeho kriminalisté pár dní po činu prověřovali. Za zneužití nezletilé dívky už ve vězení seděl. Měl ale od družky dokonalé alibi.

Krátce před velikonočními svátky v roce 1988 ale na policii přiznala, že to všechno mohlo být trochu jinak…

Související články

Výběr článků

Načítám